Autokaleidoskop

Zdá se až neuvěřitelné, do jakých rozměrů kdysi nenápadná klubová akce narostla. Nejenže je Křivonoska jednou z nejstarších soutěží v ČR, ale také s největším počtem účastníků, letos jich bylo kolem tří set. Padesátka motocyklových a třicet automobilových značek, to už je docela slušné motoristické muzeum a obrázek o předválečné historii, pro novější automobily a motocykly je totiž Křivonoska tabu.
O zajímavé stroje tady nikdy nouze, zvláště když na jihu Čech se nachází celá řada klenotů, z nichž mnohé na startu nikdy nechybějí. Jako třeba Bugatti 13 z roku 1911 pana Františka Ernesta. Jde o první sériově vyráběnou bugatku. Produkce tohoto malého vozu se rozbíhala sice pomalu, ale po druhém místě v Grand Prix Le Mans se objednávky jen hrnuly. Byla vybavena zážehovým čtyřválcem s vačkovým hřídelem v hlavě válců (objem 1,3 litru), což bylo na svoji dobu neobvyklé řešení. Na startu nechyběl ani pan Anatol Daňha s Rolls Royce Silver Ghost (1918) nebo Jan Med s Laurin Klement DN6 (1912), který byl zároveň nejstarším českým automobilem. Během dvou let vyjelo z Mladé Boleslavy pouze sto pět kusů třílitrového čtyřválce o výkonu 25 k. Karosérie v temně zelené barvě byla dlouhá 4,2 m, široká 1,6 m a vysoká 1,5 metru. Automobil se dodával v několika provedení, kdy číslo u typového označení znamenalo počet sedadel.
Tradičně už nejstarším vozem bývá Oldsmobile R (1903) ještě s pákovým řízením rakouského účastníka Franze Hofera, několikanásobného účastníka slavné jízdy Londýn – Brighton. Všechny vozy však vloni zastínil obrovitý American La France z roku 1917, s nímž jel Wolfgang Haitzer z Rakouska. V podstatě jde o jednoduchý ale hodně rychlý závodní automobil, přestavěný z podvozku hasičské stříkačky. Hasičská auta byla tehdy dobře dostupná, měla najeto málo kilometrů a nebyla drahá. Většinu vozů z let 1914 až 1917 poháněly šestiválce o objemu 9,4 až 14,5 litrů (Křivonoska). Kliková skříň obsahovala 18 litrů oleje, chladič pak 40 litrů vody.U těchto velkých a výkonných motorů se stále ještě používal pohon řetězem na zadní kola, přestože jiné firmy upřednostňovaly kardanový hřídel.
Za unikát můžeme považovat Hudson T-Great 8 Coupe (1930), jediný dochovaný exemplář v Evropě, a jeden z pěti na světě. V roce 1930 představila firma řadový osmiválec (ve výrobě do roku 1954), který s objemem 3,5 litru a výkonem 60 k poháněl také zmíněné tzv. „doktorcoupe“.


Motocyklová nádhera
Zvláštní kapitolou Křivonosky jsou motocykly. Takové množství nádherných strojů, jen předválečných, se na žádné jiné naší akci nevidí. Specialitou jsou „řemenáče“, ale nechybějí ani sajdkáry nebo Böhmerlandy. Už kvůli nim se vyplatí mezinárodní Rallye Křivonosku navštívit. A když pak vidíte „báječné“ muže, ale i půvabné dívky nebo ženy, přímo v akcii, potom nezbývá něž se jim poklonit. Škoda jen, že ne všichni majitelé se obléknou patřičně dobově, ale integrální přilba nebo džíny nám k těm „trubkám“ nějak napasují.
Pokud se nechceme držet věkových kategorií, potom můžeme stroje rozdělit vlastně na tři skupiny. První tvoří české značky Jawa, ČZ, Praga, Böhmerland, Rössler-Jauernig. Druhou presentují známé legendární značky jako Ariel, BSA, Indian, DKW, BMW, Norton a třetí pak značky prakticky neznámé The Sun, Campion JAP, San Sou Pap, Quadrant, Dollar, Terrot atd.
Nejstarším strojem byla Minerva z roku 1903 stejnojmenné belgické firmy, která dosti zásadně ovlivnila motocyklový průmysl dodávkami motorů pro takové značky jako byly například Triumph, Ariel, Matchless, Royal Enfiled, až pětasedmdesáti výrobců. Jednoválec poháněl zadní kolo koženým řemenem.
A kdo dnes ví, že značka Rössler-Jauernig působila v letech 1902 až 1906 na území Čech. Její motocykly měly už v roce 1903 odpružené přední a zadní kolo a používaly jedno- nebo dvouválce. Anglická firma Campion Cycle Company zase vyráběla v počátku minulého století nejen motocykly, ale také dodávala rámy a díly pro jiné výrobce. Zpočátku používala motory Fafnir a Minerva, později Villiers, Precisior nebo JAP 500, který byl k vidění i na Křivonosce.


Atmosféra
Pořadatelé českobudějovického Veteran Car Clubu stojí každým rokem ještě před jedním náročným úkolem. Kam zavést účastníky. Vloni padla volba na Písek, odkud je to co by kamenem dohodil do Putimy. A když Putim, tak, pochopitelně nemůže chybět dobrý voják Švejk s CK četnickou stanicí, arestem i harmonikáři. A kdo se nezastavil u Švejka pro razítko do jízdního výkazu, neudělal dobře. Dostal trestné body. V minulých letech vedly cesty třeba do Bechyně, Holašovic, Protivína atd.
Rallye Křivonosku můžeme považovat za opravdový veteránský svátek. Už od ranních hodin není v kempu hnutí, dobrou půl hodinu před příjezdem prvního vozidla jsou silnice obsypány diváky, kteří živě diskutují nad jednotlivými stroji a všechny nadšeně povzbuzují. Vstupné na výstavu před startem je lidové a nechybí ani pěkně zpracovaný program včetně startovní listiny.
Jestli jste nikdy na Křivonosce nebyli, tak vám její návštěvu můžeme opravdu doporučit. Právě kvůli neopakovatelné atmosféře, rozkvetlé jihočeské přírodě a nádherným strojům se sem vždy rádi vracíme. Letos se jede v sobotu 7. května.

J.Lasík, 21.2.2011