Rallye Křivonoska - co si přát víc?
Veteránská sezona se teprve rozbíhá a už máme jeden vrchol za sebou. Bohužel. Mezinárodní veteran Rallye Křivonoska opět neměla chybu a takovou atmosferu, jaká letos panovala v jižních Čechách mohou pořadatelé ostatních akcí jen závidět.
Členové českobudějovického veterán clubu se rok co rok opravdu činí a je to pak vidět na každém kroku. Letos už byl program s kompletní startovní listinou vyveden v barvě, ale co je ještě důležitější – lidé v široce dalekém okolí jsou perfektně informováni kudy trasa povede. A z toho by si mohli vzít ponaučení pořadatelé dalších veteránských soutěží, akce zařazené do světového kalendáře FIVA A nevyjímaje. Tady rozhodně neobstojí jejich tvrzení, že trať musí být tajná. Všude v zahraničí, kde jsme byli, nikdo nedělá s tratí tajnosti. Naopak, dostatečně dopředu dá vědět, přes jaké obce se pojede a kolem trati je to pak vidět. A to je právě příklad Rallye Křivonoska. Projeli jsme ji prakticky celou a na žádné podobné akci jsme neviděli tolik nadšených diváků, bylo jich určitě tisíce, jako právě mezi Křivonoskou, Vodňany a Hlubokou nad Vltavou.
O účasti jsme už informovali a musíme říct, že dorazili snad všichni přihlášení a mnozí si už v cíli zajišťovali účast v příštím roce. Tři stovky motocyklů a automobilů, vyrobených ale pouze do druhé světové války, vyrazilo zhruba na osmdesátikilometrový okruh úderem jedenácté hodiny z kempu Křivonoska a pohodlnou jízdou se pak jejich majitelé „trousili“ malebnou jihočeskou krajinou. Kdo by se nechtěl projet kolem žlutých polí, kolem nádherných rybníků, míjet stavby jihočeského baroka, tu a tam se občerstvit v hospůdce a hlavně nikam nepospíchat. Jen se kochat. A náměstí ve Vodňanech praskalo ve švech, stejně jako už od ranních hodin kemp Křivonoska.
Premiéru měl mimo jiné pan Jan Zápotocký s nádherným Renaultem N-C z roku 1903. Po dvouleté usilovné práci jej poprvé představil divákům a společně se svým kolegou z jičínského veteran clubu panem Michalem Geislerem, jenž tentokrát „provětral“ rodinku v Maxwellu Q2 (1910), lákali na dvě soutěže. Už o prvním červnovém víkendu se pojede Veteranem Českým rájem a o dva měsíce později stále oblíbenější Loukotě a řemeny. Pan Wolfgang Haitzer vloni poprvé zavítal na Křivonosku, a protože se mu tady tak zalíbilo, tak letos přijel zase a opět s nejsilnějším vozem celého startovného pole – American La France z roku 1917. Zatímco vloni jen sám a bloudil, tak tentokrát přibral i spolujezdce.
K tradičním účastníkům patří také ing. Jiří Franc s Tatrou 57A (1936), prezident Asociace klubů historických vozidel a člen pořádajícího klubu. Jednačtyřicátý ročník Rallye Křivonoska máme bohužel za sebou, ale ve vzpomínkách a na několika stovkách fotografií bude žít dál.
J.Lasík, 9.5.2011
O účasti jsme už informovali a musíme říct, že dorazili snad všichni přihlášení a mnozí si už v cíli zajišťovali účast v příštím roce. Tři stovky motocyklů a automobilů, vyrobených ale pouze do druhé světové války, vyrazilo zhruba na osmdesátikilometrový okruh úderem jedenácté hodiny z kempu Křivonoska a pohodlnou jízdou se pak jejich majitelé „trousili“ malebnou jihočeskou krajinou. Kdo by se nechtěl projet kolem žlutých polí, kolem nádherných rybníků, míjet stavby jihočeského baroka, tu a tam se občerstvit v hospůdce a hlavně nikam nepospíchat. Jen se kochat. A náměstí ve Vodňanech praskalo ve švech, stejně jako už od ranních hodin kemp Křivonoska.
Premiéru měl mimo jiné pan Jan Zápotocký s nádherným Renaultem N-C z roku 1903. Po dvouleté usilovné práci jej poprvé představil divákům a společně se svým kolegou z jičínského veteran clubu panem Michalem Geislerem, jenž tentokrát „provětral“ rodinku v Maxwellu Q2 (1910), lákali na dvě soutěže. Už o prvním červnovém víkendu se pojede Veteranem Českým rájem a o dva měsíce později stále oblíbenější Loukotě a řemeny. Pan Wolfgang Haitzer vloni poprvé zavítal na Křivonosku, a protože se mu tady tak zalíbilo, tak letos přijel zase a opět s nejsilnějším vozem celého startovného pole – American La France z roku 1917. Zatímco vloni jen sám a bloudil, tak tentokrát přibral i spolujezdce.
K tradičním účastníkům patří také ing. Jiří Franc s Tatrou 57A (1936), prezident Asociace klubů historických vozidel a člen pořádajícího klubu. Jednačtyřicátý ročník Rallye Křivonoska máme bohužel za sebou, ale ve vzpomínkách a na několika stovkách fotografií bude žít dál.
J.Lasík, 9.5.2011
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout