Půl století Renaultu Dauphine
Jestliže v roce 1946 byl poprvé představen Renault 4CV, o deset let později se objevil větší model Dauphine, vyvíjený už od roku 1951, tedy ještě za doby „čtyřky“. Měl vyplnit mezeru mezi 4CV a větším Fregatou.
První zkoušky prototypu se uskutečnily v roce
1952, kdy najezdily vozy tři miliony kilometrů ve Švýcarsku, USA, ale také v Africe. Na podzim 1955 vyjely z bran továrny první sériové vozy, ale oficiální premiéra proběhla na autosalonu v Ženevě na jaře příštího roku. Ještě v témže roce bylo
vyrobeno sto tisíc těchto modelů, které díky atraktivním liniím slavily úspěch nejen ve Francii, ale také v zahraničí.
Dauphine v zásadě přebral konstrukční znaky modelu 4CV – vodou chlazený řadový čtyřválec umístěný v zádi samonosné
karosérie prodloužené o 30 cm. S visutými ventily měl objem 845 cm³ a výkon 30 k při 4250/min. Blok motoru byl z jednoho kusu, měl mokré vložky válců a klikovou skříň. Při hmotnosti 630 kg dosahoval čtyřdveřový sedan rychlosti 115 km/h. Stejně jako předchůdce měl pouze převodovku se třemi stupni. Vpředu byla kola nezávisle zavěšena na lichoběžníkových ramenech, vzadu na kyvadlové nápravě. Místo odpružení vinutými pružinami si mohli zájemci od roku 1959 objednat polopneumatické odpružení aerostable.
Krátce po prezentaci se dokázal prosadit také na mezinárodním kolbišti. Už v dubnu 1956 obsadily čtyři vozy v italské Mille Miglia první čtyři místa ve své kategorii. O rok později následovala vítězství v Rallye Lutych – Řím – Lutych nebo Tour de France.
Na podzim roku 1957 byla v Paříži představena verze s větším výkonem. Francouzský konstruktér závodních vozů Amédée Gordini zachoval objem motoru, ale osadil jej jinou hlavou válců. Tím zvýšil výkon na 38 k, později dokonce na 50 k. Už se čtyřstupňovou převodovkou dosahoval rychlosti 125 km/h, resp. 170 km/h. Po vítězství posádky Féret a Monraise v Rallye Monte Carlo 58 přesvědčil Dauphine zákazníky v první řadě svojí spolehlivostí, a dále také relativně příznivou cenou a prostornou karosérií. Zájem o vůz byl natolik velký, že v roce 1957 tvořily přes tři čtvrtiny všech vyrobených Renaultů modely Dauphine.
Ze sedanu byly odvozeny ještě dvoudveřový kabriolet a kupé Floride, vyráběné v karosárnách Chapron nebo Graber. Verze, které vytvořil známý designer Piero Frua a od roku 1962 nazývané Caravelle, vznikly však pouze v nízkých počtech.
Během deseti let, kdy se Dauphine vyráběl, přišlo na svět přes dva miliony vozů. Tím se stal prvním francouzským automobilem, který v 60. letech překonal hranici 2 milionů. Vyráběl se nejen ve Francii, ale také třeba v Itálii u Alfy Romeo, Španělsku, Velké Británii, Belgii, Irsku, Alžírsku, Tunisu a dokonce i na Novém Zélandě.
Jindřich Lasík, 27.11.2006
 |
 |
 |
Dauphine v zásadě přebral konstrukční znaky modelu 4CV – vodou chlazený řadový čtyřválec umístěný v zádi samonosné
 |
Krátce po prezentaci se dokázal prosadit také na mezinárodním kolbišti. Už v dubnu 1956 obsadily čtyři vozy v italské Mille Miglia první čtyři místa ve své kategorii. O rok později následovala vítězství v Rallye Lutych – Řím – Lutych nebo Tour de France.
Na podzim roku 1957 byla v Paříži představena verze s větším výkonem. Francouzský konstruktér závodních vozů Amédée Gordini zachoval objem motoru, ale osadil jej jinou hlavou válců. Tím zvýšil výkon na 38 k, později dokonce na 50 k. Už se čtyřstupňovou převodovkou dosahoval rychlosti 125 km/h, resp. 170 km/h. Po vítězství posádky Féret a Monraise v Rallye Monte Carlo 58 přesvědčil Dauphine zákazníky v první řadě svojí spolehlivostí, a dále také relativně příznivou cenou a prostornou karosérií. Zájem o vůz byl natolik velký, že v roce 1957 tvořily přes tři čtvrtiny všech vyrobených Renaultů modely Dauphine.
Ze sedanu byly odvozeny ještě dvoudveřový kabriolet a kupé Floride, vyráběné v karosárnách Chapron nebo Graber. Verze, které vytvořil známý designer Piero Frua a od roku 1962 nazývané Caravelle, vznikly však pouze v nízkých počtech.
Během deseti let, kdy se Dauphine vyráběl, přišlo na svět přes dva miliony vozů. Tím se stal prvním francouzským automobilem, který v 60. letech překonal hranici 2 milionů. Vyráběl se nejen ve Francii, ale také třeba v Itálii u Alfy Romeo, Španělsku, Velké Británii, Belgii, Irsku, Alžírsku, Tunisu a dokonce i na Novém Zélandě.
Jindřich Lasík, 27.11.2006
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
