Opustil nás Láďa Samohýl - velký odborník na veterány
Setkání s panem Aloisem Samohýlem jsem dlouho domlouval, bohužel jsem to už nestihl. V roce 2011 nás ve věku 82 let bohužel opustil. Zanechal ale po sobě úžasnou sbírku historických automobilů a motocyklů, o kterou pečoval dosud jeho syn JUDr. Ladislav Samohýl. Bohužel dosud. V neděli 11.ledna všechny veteránisty zastihla smutná zpráva, že ve věku nedožitých 71 let zemřel.
S Láďou Samohýlem jsem se setkal mnohokrát, nejen na různých akcích, ale také třeba u něj ve Zlíně. Jeho vyprávění jsou nezapomenutelná a zůstanou v našich vzpomínkách.
„Prvním naším automobilem, nebo spíše vrakem byl Ford T, to bylo v polovině padesátých let, tedy v době, kdy jsem se roku 1955 narodil, a tak to se mnou nemohlo dopadnout jinak. Automobil si dovezl Tomáš Baťa jako vzorek z USA. Zabýval se totiž myšlenkou vyrábět sériová auta značky Myron, ale k tomu bohužel nedošlo. Postupně otec nakupoval další a další automobily, stodoly v Březolupech se plnily a lidé si klepali na čelo, jestli je v pořádku. Když už bylo pět stodol plných, tak se musel podrobit lékařskému vyšetření. Samozřejmě že byl zcela normální, jen jej stejně jako mě nakazil bacil s diagnózou veterán, “ vzpomíná Ladislav Samohýl.
Sbírka, která není veřejně přístupná, čítá na tři stovky automobilů a sto padesát motocyklů. Najdete tady například 43 automobilů a motocyklů značky Laurin&Klement, včetně nejstarší Voituretty A z roku 1905. Podle výrobních čísel se dopátrali i po majitelích prvních třinácti vozidel. Dále najdete ve sbírce 86 automobilů Mercedes-Benz včetně dřevěné kopie motorového kola Daimler a kopie Patentwagenu nebo vzácného vozu Parsifal. Jde o první automobil, který nevypadá jako kočár.
Ladislav Samohýl miloval historické automobily a motocykly všech značek, ale jednou ze tří těch nej vedle Laurin&Klement a Mercedes-Benz je Bugatti.
Bugatky okouzlily Ladislava Samohýla natolik, že se rozhodl postavit malou sérií věrných kopií modelu 35. Výroba těchto automobilů vznikla tak trochu náhodou, když po revoluci pátral po pětatřicítce, protože chtěl mít původní a originální automobil. „Jednu jsem ve Francii našel, ale měla rozebraný motor, respektive tak nějak prapodivně poskládaný. Prostě hrůza, proto nezbylo nic jiného než vyrobit nový blok. Řekli jsme si, proč jeden, vyrobíme jich víc. A pak už byl jen krok, abychom postavili Nostalgic Edition, věrnou kopii Bugatti 35,“ vysvětluje Ladislav Samohýl. Vznikl při rekonstrukci dvou vozů Bugatti. Původní i současný automobil od sebe laik nepozná. Také díly lze zaměňovat, protože jsou vyráběny podle stejných plánů. Liší se pouze váhou, nové jsou o třicet kilogramů těžší.
Některé z těchto automobilů bylo možné vídat na různých akcích, jako je 1000 mil československých nebo Bugatti Grand Prix, kterou vlastně vymyslel Ladislav Samohýl, když se hledal doprovodný program k Barum Rally. Řadu let tak předválečné sportovní automobily navozují atmosféru před noční zkouškou v ulicích města. Kdy už padlo slovo Barum Rally, tak musíme připomenout, že Alois Samohýl stál na počátku sedmdesátých let u zrodu zlínské rallye.
Před několika roky mohli návštěvníci OC Arkády obdivovat třiadvacet modelů, převážně historických, německé značky Mercedes na výstavě „V zajetí Mercedes-Benz“ . Drtivou většinu veteránů dodal pro výstavu Ladislav Samohýl. Není u nás asi většího odborníka a milovníka značky Mercedes Benz. Prakticky každý z vystavených modelů má za sebou nějaký ten příběh a nejvíce se o nich dočtete v knize Fenomén Mercedes Benz, kterou napsali právě Ladislav Samohýl a motoristický novinář Zdeněk Vacek.
Co říci závěrem? Slovy Aloise Samohýla: „Prodávat automobily? Ne, to není třeba. Co potřebujete k životu? Dotankovat auto, třikrát denně se najíst, občas si dát pivo a mít kde spát“. To je život Ladislava Samohýla, jednoho z největších odborníků automobilové a motocyklové historie. Mohli bychom s klidem prohlásit, že byl chodící encyklopedie. Radost ho poslouchat. Automobily nejen sbíral, opravoval, renovoval, ale také s nimi jezdil při vzpomínkových akcích.
Láďo, díky moc za všechno! Vzpomínky a fotografie zůstanou v našich srdcích.
JL 12.1.2026
„Prvním naším automobilem, nebo spíše vrakem byl Ford T, to bylo v polovině padesátých let, tedy v době, kdy jsem se roku 1955 narodil, a tak to se mnou nemohlo dopadnout jinak. Automobil si dovezl Tomáš Baťa jako vzorek z USA. Zabýval se totiž myšlenkou vyrábět sériová auta značky Myron, ale k tomu bohužel nedošlo. Postupně otec nakupoval další a další automobily, stodoly v Březolupech se plnily a lidé si klepali na čelo, jestli je v pořádku. Když už bylo pět stodol plných, tak se musel podrobit lékařskému vyšetření. Samozřejmě že byl zcela normální, jen jej stejně jako mě nakazil bacil s diagnózou veterán, “ vzpomíná Ladislav Samohýl.
Sbírka, která není veřejně přístupná, čítá na tři stovky automobilů a sto padesát motocyklů. Najdete tady například 43 automobilů a motocyklů značky Laurin&Klement, včetně nejstarší Voituretty A z roku 1905. Podle výrobních čísel se dopátrali i po majitelích prvních třinácti vozidel. Dále najdete ve sbírce 86 automobilů Mercedes-Benz včetně dřevěné kopie motorového kola Daimler a kopie Patentwagenu nebo vzácného vozu Parsifal. Jde o první automobil, který nevypadá jako kočár.
Ladislav Samohýl miloval historické automobily a motocykly všech značek, ale jednou ze tří těch nej vedle Laurin&Klement a Mercedes-Benz je Bugatti.
Bugatky okouzlily Ladislava Samohýla natolik, že se rozhodl postavit malou sérií věrných kopií modelu 35. Výroba těchto automobilů vznikla tak trochu náhodou, když po revoluci pátral po pětatřicítce, protože chtěl mít původní a originální automobil. „Jednu jsem ve Francii našel, ale měla rozebraný motor, respektive tak nějak prapodivně poskládaný. Prostě hrůza, proto nezbylo nic jiného než vyrobit nový blok. Řekli jsme si, proč jeden, vyrobíme jich víc. A pak už byl jen krok, abychom postavili Nostalgic Edition, věrnou kopii Bugatti 35,“ vysvětluje Ladislav Samohýl. Vznikl při rekonstrukci dvou vozů Bugatti. Původní i současný automobil od sebe laik nepozná. Také díly lze zaměňovat, protože jsou vyráběny podle stejných plánů. Liší se pouze váhou, nové jsou o třicet kilogramů těžší.
Některé z těchto automobilů bylo možné vídat na různých akcích, jako je 1000 mil československých nebo Bugatti Grand Prix, kterou vlastně vymyslel Ladislav Samohýl, když se hledal doprovodný program k Barum Rally. Řadu let tak předválečné sportovní automobily navozují atmosféru před noční zkouškou v ulicích města. Kdy už padlo slovo Barum Rally, tak musíme připomenout, že Alois Samohýl stál na počátku sedmdesátých let u zrodu zlínské rallye.
Před několika roky mohli návštěvníci OC Arkády obdivovat třiadvacet modelů, převážně historických, německé značky Mercedes na výstavě „V zajetí Mercedes-Benz“ . Drtivou většinu veteránů dodal pro výstavu Ladislav Samohýl. Není u nás asi většího odborníka a milovníka značky Mercedes Benz. Prakticky každý z vystavených modelů má za sebou nějaký ten příběh a nejvíce se o nich dočtete v knize Fenomén Mercedes Benz, kterou napsali právě Ladislav Samohýl a motoristický novinář Zdeněk Vacek.
Co říci závěrem? Slovy Aloise Samohýla: „Prodávat automobily? Ne, to není třeba. Co potřebujete k životu? Dotankovat auto, třikrát denně se najíst, občas si dát pivo a mít kde spát“. To je život Ladislava Samohýla, jednoho z největších odborníků automobilové a motocyklové historie. Mohli bychom s klidem prohlásit, že byl chodící encyklopedie. Radost ho poslouchat. Automobily nejen sbíral, opravoval, renovoval, ale také s nimi jezdil při vzpomínkových akcích.
Láďo, díky moc za všechno! Vzpomínky a fotografie zůstanou v našich srdcích.
JL 12.1.2026
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout













