Autokaleidoskop

Olympia Rallye byla zařazena do Mistrovství Evropy, a na startu se objevila řada vynikajících jezdců jako byli Hannu Mikkola (Ford Escort), Jean Pierre Nicolas, Bernard Darniche (oba Renault Alpine), Tony Fall (BMW 2002), Anders Kulläng, Jean Ragnotti, Ove Eriksson, Marie Claude Beamontová (Opel Ascona), Rauno Aaltonen (BMW 3.0) atd. Společně s nimi tehdejší německá špička Achim Warmbold (BMW 2002), Reinhard Hainbach (BMW 2002), okruhový specialista Dieter Glemser (Ford Escort) a jakýsi mladíček Walter Röhrl (Ford Capri).



Právě neznámý dlouhán málem všem vypálil rybník, když pro poruchu motoru Fordu Capri odpadl z druhého místa. Do cíle nedojeli například ani Darniche, Mikkola, Beamontová, Fall, Glemser atd. „Přestože jsem krátce před cílem vypadl po souboji s pozdějším vítězem Nicolasem, a do cíle nedojel, tak jsem profíkům ukázal, jak rychle umím jet s Fordem Capri. Tisk hovořil o supershow, ale pro mě tato rallye znamenala zlom. Dostal jsem nabídky hned od několika automobilek a tunerů. Jochen Neerpasch, který krátce před tím přešel od Fordu k BMW, mě dokonce viděl jako okruhového jezdce s BMW. Ale chtěl jsem zůstat u rallye a raději vzal nabídku Günthera Irmschera a podepsal s ním první smlouvu. Se spolujezdcem Jochenem Bergerem jsem se začal připravovat na první Monte Carlo 73 s Opelem Commodere,“ vysvětluje Walter Röhrl. V témže roce a také o rok později vyhrál Rallye Vltava.



Hned první zkouška vyvolala mezi startujícími malé zděšení. Nejrychlejší byl Röhrl před Darnichem a Mikkolou. Nejdříve raději časoměřiči ohlásili tento čas jako neoficiální. Teprve po přezkoumání byl opravdu potvrzen. Röhrl pak přidal ještě deset vyhraných zkoušek. Stejný počet měli Nicolas i Fall sedm, Warmbold šest Warmbold atd. Nejvíce, devatenáct jich vyhrál Darniche, který ale soutěž po havárii nedokončil.



S velkým náskokem vyhráli Jean Pierre Nicolas a Jean Todt s továrním vozem Renault Alpine. Druzí skončili Andres Kulläng a Donald Karlsson s Opelem Ascona se ztrátou dvaceti minut. Třetí místo vybojoval se sériovým Opelem Ascona ještě neznámý Jean Ragnotti se spolujezdcem Jean-Pierre Rougetem. Po 3371 kilometrů dlouhé soutěži a 62 zkouškách (607 km) ztráceli na vítěze necelou půl hodinu. Dodejme, že během sto hodinové non stop jízdy měly posádky pouze jednu noc na odpočinek. Tak náročná rallye byla.



Myslím si, že je škoda, že se nejtěžší rychlostní zkoušky na Olympijské rally jezdí ve dne. V noci nevidím zas tak dobře na cestu, a můžu jet jen podle pokynů spolujezdce optimálně rychle. Během dne si mnohem pravděpodobněji uvědomíte, jak šíleně rychle jedete, vyděsí vás ošklivě vypadající zatáčky a jedete o dotek pomaleji, než vám spolujezdec říká. Navíc docela jasně vidíte, když je vedle silnice propast apod. Tu a tam tajně počítáte, jak daleko byste spadli, kdybyste udělali chybu. V noci není plnohodnotná rokle hlubší než dvoumetrový příkop,“ svěřil se tehdy před startem Tony Fall.





JL 17.8.2022