Autokaleidoskop

Jako první jsem zavrhl rallysprint, jednak mě rallye už tolik netáhnou a hlavně mě zaráží chování hlavního pořadatele akce vůči médiím. Tak, proč se někde vnucovat. Veteránská akce pořádaná Auto Muzeem pana Štangla bývá sice přehlídkou pěkných automobilů, ale když jsem viděl, jak se ještě ve středu nevědělo kudy a kam se pojede, tak mně nahlodala určitá nejistota. Pokud chci udělat nějaké pěkné fotky, tak mám rád pořádek a vědět, kudy trasa povede. Je to určitě škoda, protože takhle jsme nemohli předem ani informovat naše čtenáře, protože se nám v minulosti stalo, že jsme je pozvali na určité místo na určitou hodinu, a pak bylo všechno jinak. Řada Pražanů by se jistě přišla na pěkná stará auta podívat.
Na Kytínskou berly aneb rozloučení se sezonou Chouzavského a Kytínského spolku veteránistů jsme vyrazili potřetí a opět to nemělo chybu, byť je scénář každý rok stejný. Sraz ráno v Kytíně na dvoře firmy CAG, společný odjezd do Haloun na zabijačkové hody a zpět do restaurace Na rovinách. A mezitím dvě zastávky na občerstvení „Na vrážkách“.
Účastníků, včetně čertů, čertíků, andělů a divoženek se sešlo s nejrůznějšími „samohyby“ víc než dost. Nechybělo ani několik novinek, které na této akci ještě nestartovaly. Jednou z nich byl malý užitkový obojživeník Luaz 967. Ačkoliv byl koncipován pro dopravu zraněných, tak všichni přežili „berlu“ ve zdraví. Vůz pohání zážehový čtyřválec o objemu 1197 cm³ a výkonu 27 kW při 4200 otáčkách za minutu. V 50. a 60. letech vyráběla firma (v roce 1967 přejmenovaná na Lucký automobilový závod) hlavně náhradní díly a speciální karosérie nákladních vozů. Vůz jednoduché konstrukce má světlou výšku 28 cm, na silnici používá pohon předních kol, v terénu se přiřadil pohon zadních kol a dokáže i plavat. Díky kompresnímu poměru 7,2:1 může spalovat i méně kvalitní palivo. Musíme, říct, že jízda s tímto vozidlem je opravdu příjemná a na lesních cestách se „jen vznáší“.
Poprvé absolvovala Kytínskou berly americká klasika – Jeep Willys MB se zážehovým čtyřválcem o objemu 2199 cm³ se stojatými ventily. S výkonem 44 kW při 3600/min a točivým momentem 142 Nm byly pro něj lesní cesty hračkou, stejně jako pro „starou známou“ Mungu. Většinu startovního pole tvoří ovšem motocykly, mopedy, skútry, rikši nebo kozí dechy. I tady jsme našli jednu premiéru. Jeden z organizátorů Josef „Pepan“ Holakovský vyrazil vstříc brdským lesům s manželkou Milenou na italském skútru Lambretta. To hlavní pořadatel Michal Pomahač jel včele konvoje s tradiční tříkolkou Otrhopedia a nechyběla ani rozvážková tříkolka Peugeot z 50. let. Enduro (tm) Montesa osedlal stejně jako při Brdském trojúhelníku francouzský hrabě Rene Cornillack, velký přítel chouzavských veteránistů.
Bohužel tentokrát chyběl pan Václav Zapadlík, který domácí osazenstvo zradil a dal přednost „štanglovi“, naopak se objevil František Valšuba, který v 70. letech absolvoval s Tatro 11 dnes už legendární expedici na Aljašku.
Kytínská berle se vydařila po všech stránkách, všichni byli spokojeni a co je nejdůležitější – v brdských lesích jsme zapomněli na starosti běžného života. A to je hlavní smyl celé akce. Zlatým hřebem a symbolickou tečkou byla návštěva samotného Lucifera s Mikulášem a andělem „Na rovinách“. Takže za rok nashledanou – díky Michale, Pepane, Píďo, Ivoši, Véno….


JL, 7.12.2009