Autokaleidoskop

V naší republice máme hned tři muzea socialistických automobilů, respektive Retro muzea. Veteran muzeum ve Strnadicích je obohaceno i automobily prodávané v Tuzexu, další najdeme v Terezíně a třetí v Železném Brodě, kam se přestěhovalo z Velkých Hamrů. A právě Muzeum socialistických vozů ve „skleněném“ městečku bylo cílem naší cesty.


Vedle důvěrně známých mnoha typů škodovek nebo žigulíků můžete při pozorné prohlídce objevit i zajímavé exponáty. Vzhledem k tomu, že ve čtyřech halách bývalé Kolory Železný Brod, mají někteří majitelé své miláčky tak říkajíc uskladněny, tak uvidíte i předválečné automobily české výroby. Jako například roadster Tatra 12 se vzduchem chlazeným plochým dvouválcem, objemu 1056 cm³ a s výkonem přes 10 k. Byla vyrobena v roce 1932. O šest let mladší je Tatra 57 Combi, která se dochovala pouze v pěti exemplářích. Nechybí ani populární Tatra 57 „Hadimrška“. Zajímavý je i dřevěný autobus Tatra 13/30 z let 1924 až 1933. Zpočátku jej poháněl dvouválec z typu 13, později už čtyřválec z typu 30. Ostatní historické automobily jsou už mladšího data výroby.


Největším automobilem je ruský ZIL 115 se zážehovým vidlicovým osmiválcem objemu šesti litrů (existovala i silnější provedení). S výkonem 315 k dokázal jet rychlostí až 180 km/h. V letech 1976 až 1987 bylo ročně vyrobeno patnáct až dvacet těchto vládních automobilů. Přes šest metru dlouhý a tři a půl tuny těžký částečně opancéřovaný automobil je údajně po ruském tajemníkovi Andropovovi.


Druhým nej…automobilem, v tomto případě asi největším, bude další automobil ZIL (Závod imeni Lichačeva), a to hasičský žebřík – model 131 rovněž se zážehovým vidlicovým osmiválcem objemu šesti litrů. Světlo světa spatřil v letech 1966 až 2002. S výkonem 150 k spotřeboval na sto kilometrů čtyřicet litrů benzinu a vyznačoval se zvýšenou průchodností terénem. Přibližně ze stejné doby, respektive 1965 až 1990 pochází další hasičský žebřík – východoněmecká IFA W 50 se vznětovým čtyřválcem objemu 6,5 litru. Tento model se vyráběl v šedesáti variantách pro nejrůznější potřeby. Dostupnost žebříku byla třicet metrů.


Na podvozku Avia vznikly také dva minibusy – dálkový bulharský Chavdar 51 z roku 1989 pro 21 osob. Se vznětovým čtyřválcem 3,6 litru o výkonu 61 kW vyvinul rychlost 86 km/h. Druhým je jugoslavský TAZ Neretva vyrobený v roce 1990 v závodě Tvornica Autobusa Zagreb. „Čavdar“ se nám líbil po designové stránce přeci jen víc.


Každé muzeum má i své rarity a nejinak je tomu také v Železném Brodě. Bezpochyby asi největší je tříkolová nákladní plošina Robox pro provoz v uzavřených prostorech. „Bojler“ jak se vozítku kvůli jeho tvaru přezdívalo, vyrobil v letech 1960 až 1962 v počtu tisíc kusů Okresní kovopodnik Cheb. S motorem Manet 100 s dynamostartérem uvezl až pět set kilogramů nákladu. Měl čtyři rychlosti vpřed a po otočení základny o 180 stupňů také čtyři vzad. S rychlostí 15 km/h nebyl homologován pro silniční provoz. Další zajímavostí je skútr Čezeta s s přívěsný vozíkem Druzeta z roku 1960.


V České republice se pro tělesně postižené osoby vyráběly Velorexy, v Rusku pak ukrajinské mikrovozítko SMZ S-3D (1970 až 1985) se Serpuchovským motocyklovým vzduchem chlazeným dvoudobým jednoválcem objemu 346 cm³. S výkonem 12 až 18 k spotřeboval na sto kilometrů sedm litrů.


Jediným závodním automobilem ve sbírce je Formule Mondial s označeném VINI FM 88, kterou v roce 1988 vyrobil Automotoklub Sempra Heřmanův Městec po vzoru Ferrari formule 1. Naopak terénním vozem je Škoda Buggy Sweden, vyrobená podnikem Pers Motors z komponentů Škoda 1000. Z deseti kusů se dochoval pouze tento pro švédského zástupce Škoda Auto.


A tak bychom mohli pokračovat. Ostatně přijďte se podívat. Od května do října je otevřeno denně kromě pondělí od 10 do 16 hodin, ve zbývajících měsících o víkendu a ve svátek ve stejnou dobu.




JL 7.2.2022