Autokaleidoskop

Na začátku sbírky, čítající více než stovku motocyklů, byl vlastně Böhmerland, jediný otypovaný stroj pro tři osoby sedící za sebou, který vlastnil soused. Byť byl zahrabán pod kupou sena, tak nikdy nechtěl o prodeji ani slyšet. „Jednou se takhle vracel otec z brigády, zastavil se u souseda, a jen tak z legrace prohodil, kdy ho prodá. Odpověď, že hned a za pět set. Otec vytáhl z košile pětistovku, kterou si právě vydělal a hned začal stroj dolovat. Sice mu chyběly řidítka, řada dílů, byl celý zrezlý, ale jinak dobrý,“ vypráví syn Martin Miclík.

Náhoda tomu, chtěla, že asi po šesti letech, kdy už měl za sebou těžkou havárii, po níž si rok poležel v nemocnici a prodělal čtyři operace, přišel na jedné výstavě k panu Miclíkovi nějaký člověk s tím, že jeho otec má v kůlně Jawu Villiers, a za chvíli stála v Rabakově. Stroj z roku 1933, vyrobený v licenci Villiers se stal vlastně základem sbírky. Motocykl byl zajímavý tím, že se jedná o jednoválec, jehož výfuky byly svedeny do jednoho, tzv. chobotu. „Pak se otec shlédl ve čtyřtaktu a jak po něm pátral, tak se doslechl o jednom takovém v Dolním Bousově, a ještě po Vitvarovi. Zachránil ho v hodině dvanácté, protože motor už měli připravený do sekačky.“

Do třetice přibyl v Rabakově slavný pérák, sestavený vlastně ze tří kusů, Robota koupil v hospodě za panáka rumu, následoval Duplex, jednoválcová dvěstěpadesátka, první typ s motorem a převodovkou v jednom bloku. Byl sice rozebraný v bednách, ale protože v tu dobu byl pan Miclík odborníkem na slovo vzatým přes Jawu, tak nic nestálo v cestě, aby byl za chvíli v kupě, stejně jako půllitr OHC.

Všechny tyto motocykly najdete v muzeu, stejně jako Jawu 500 OHV Rumpál s lodičkou, jeden z prvních strojů se vzácnou trubkovou přední vidlicí. Od každého typu je vystaven minimálně jeden kus, k tomu ještě plochodrážní motocykly pro škvárový, travnatý nebo ledový ovál, či soutěžní stroje ze šedesátých let pro Šestidenní. Nechybí ani tzv. lidová tvořivost, jako třeba chopper z dílů Jawa nebo mini enduro.

Jaký motocykl je nejstarší, vyzvídáme na Martinovi Miclíkovi, který po otci převzal starost o unikátní sbírku. „Nejstarší je Jawa 500 OHV přezdívaná Rumpál. Máme tady první typ, jehož výroba začala v roce 1929, ale následně, protože praskala přední vidlice, byl vyráběn stejný typ s lisovanou vidlicí a drobnými změnami na světlech či výfucích. Výfuk měl tvar granátu, neboť zakladatel firmy František Janeček původně vyráběl granáty.“

Málokdo ví, že Jawa nevyráběla jen motocykly, třílkolky (dvě Orthopedie tady můžete také vidět, ale třeba i sněžný skútr. Jedná se o prototyp s motorem 350 cm³ vyrobený okolo roku 1970 pro Týneckou chatu. Uvidíte ho v nálezovém stavu.

Muzeum je dnes rozdělené na tři části. V první jsou předválečné a poválečné stroje, v druhé tzv lidová tvořivost, tedy stroje, které si lidé sami vyrobili s použitím motorů Jawa. Ty doplňuje expozice známého cestovatele Jaroslava Šímy. V třetí, která se nachází v prvním patře, jsou motocykly malých objemů od 50 do 125 ccm.

Součástí expozice jsou i stovky dobových reklam, staré plechovky od olejů jiné předměty spojené s motorismem v dřívější době.


Na závěr připomeňme, že Rabakov najdete na mladoboleslavsku u Dolního Bousova. Otec a syn Miclíkové vás vždy rádi uvidí, od března do listopadu je otevřeno denně od 9 do 18 hodin.

http://www.jawa-muzeum.cz/

Text a foto Jindra Lasík