Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Messerschmitt - Král skútrů

Německý letecký konstruktér Willy Messerschmitt (1898 – 1978) založil už během studia na Technické univerzitě v Mnichově firmu Messerschmitt Flugzeugbau. Za druhé světové války vyráběla nejen bombardéry, ale také první tryskové stíhací letouny světa – Me 262.

Po válce nesměli Němci vyrábět letadla, a tak profesor Willy Messerschmitt obstarával práci pro své zaměstnance, jak se dalo. V tu dobu se už letecký inženýr Fritz Fend věnoval konstrukci malých vozítek pro tělesně postižené. Pro jejich pohon používal jednoválec o objemu 993 cm³ o výkonu 4,5 k. Stroje se prodávaly natolik dobře, že pro svoji výrobu potřeboval větší prostory, a proto se obrátil na Messerschmitta. Ten měl však podmínku, že vozidlo musí být dvoumístné, protože jedno místo je málo.


Messerschmitt převzal vývoj a jako letecký konstruktér prosadil lehkou konstrukci a aerodynamické tvary. Vozidlo rozhodně nezapře povolání svého konstruktéra, jak dokazuje výklopná plastová střecha ve tvaru bubliny a aerodynamické linie. Prosklená střecha sice nabízí perfektní výhled, ale za horkého letního počasí vytváří skleníkový efekt. Základem je trubkový rám s přivařenou ocelovou karosérií. Cestující seděli za sebou, vozík se ovládal motocyklovými řidítky. Poměrně účinné brzdy se ovládaly lanky. Messerschmitt byl pravděpodobně jediným vozidlem, pro který se dodával vlastní návod jak nastupovat a vystupovat, což nebylo vůbec jednoduché.


Původně měl sloužit invalidům a lidem, kteří nechtěli jezdit na motocyklu. Tak vznikl Kabinenroller Messerschmitt 175 představený v roce 1953 v Ženevě.


Tříkolový vozík poháněl dvoudobý jednoválec Fichtel Sachs 123 cm³ o výkonu 6,6 k a s hmotností 220 kilogramů dosahoval rychlosti 80 km/h. Tohoto modelu se prodalo takřka 20 000 kusů. V roce 1955 byl objem vzduchem chlazeného jednoválce zvýšen na 191 cm³ a výkon na 10 k. Tím si také vysloužil přezdívku „Král skútrů“.


Přední kola jsou nezávisle zavěšena na trojúhelníkových příčných ramenech, zadní na kyvném rameni a poháněné řetězem. Neměl převodku řízení a zásluhou nezávisle zavěšeného zadního kola je diferenciál zbytečný. Původně neměl ani zpátečku, teprve až v modelu 200 KR a to hned čtyřstupňovou. Aby však mohl jet dozadu, tak se jednoduše otočil směr rotace motoru.



Mezitím však už Německo mohlo opět vyrábět zase letadla a tak Messerschmitt prodal celou výrobu svému kolegovi, který dál vyráběl vozítka dále v Regensburgu pod značkou FMR. Tam také vznikla čtyřkolová sportovní verze Tg 500 Tiger s dvouválcem 493 cm³ o výkonu 20 k při 5000/min. Přestože byl těžší (390 kg) tak umožňoval rychlost 125 km/h. Zákazníky však už příliš neoslovil, protože v té době zájem o podobná vozítka upadal a hlavně byl drahý. V roce 1964 výroba skončila v počtu 67 000 kusů.



JL, 4.1.2021

Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2024 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar