Autokaleidoskop

Jen značka s hvězdou pokrývá v současnosti neuvěřitelnou šíři vozidel, od kompaktních osobních vozů (třída A) přes luxusní sedany (třída S), sportovní automobily (SLS AMG), lehké užitkové vozy (Sprinter), a autobusy (Citaro), až po těžká nákladní vozidla (Actros). Značka smart doplňuje produktové portfolio o městský automobil. Současný smart fortwo se vyvinul ze studie Mercedes-Benz NAFA, představené začátkem 80. let. Dvoumístné koncepční vozidlo se stalo východiskem pro dvoukolejný vývoj, z něhož v 90. letech vzešly první kompaktní vozy společnosti, třída A a smart city coupé, předchůdce současného typu smart fortwo.
Mercedes-Benz definoval stále znovu nové koncepty individuální mobility a přitom vytvářel také nové tržní segmenty. Např. v roce 1996 představený typ SLK byl prvním kompaktním prémiovým roadsterem s pevnou skládací střechou. O rok později následoval s třídou M první prémiový vůz kategorie SUV, při jehož vývoji mohli inženýři Mercedesu využít zkušenosti s pohonem všech kol získané během vývoje legendární třídy G a Unimogu. Nejmladším příkladem je CLS, který v roce 2004 založil segment čtyřdveřových kupé. Velký počet technických inovací uvedených na trh poprvé v modelech MB dokazuje, že vynálezce automobilu se rozhodujícím způsobem podílel na jeho dalším rozvoji ve všech zásadních oblastech – od pohonu přes bezpečnost a komfort až po design.


Motory Mercedes-Benz
MB vykonává již 125 let pionýrskou práci v oblasti pohonu vozidel. Rychloběžný zážehový motor byl v nejvlastnějším smyslu slova „hybnou sílou“ při vynalézání automobilu. Již v roce 1898 se Daimler 8 PS „Phaeton“ rozjel jako první silniční vozidlo za pomoci čtyřválcového motoru. V roce 1923 představil Benz první nákladní vozidlo se vznětovým motorem. Další pokrokovou inovací byl vznětový motor pro osobní vozy v roce 1936 v typu Mercedes-Benz 260 D, prvním sériově vyráběným osobním vozem na světě poháněným vznětovým motorem.
Později vytvořil MB další milníky ve vývoji vznětových motorů. Početné technické inovace, jako např. vznětový motor s přímým vstřikováním a přeplňováním turbodmychadlem (CDI), umožnily zvyšovat výkon a točivý moment při nižší spotřebě paliva a emisí. Dnes nabízí ve všech segmentech modely s kultivovanými, výkonnými a vysoce hospodárnými motory CDI, které, vztaženo k jejich výkonu, spotřebují až desetkrát méně paliva než vznětový pionýr z roku 1936.


BlueTEC
Se systémem BlueTEC vyvinul MB technické řešení pro účinné snižování emisí vznětových motorů, zejména oxidů dusíku. Až 90 % obsahu NOX ve výfukových plynech je redukováno na neškodný dusík a vodu. Mercedes-Benz nabízí osobní vozy se systémem BlueTEC od roku 2006. V současnosti nabídka zahrnuje modely třídy E, třídy S a také SUV třídy GL, R a M. BlueTEC byl původně vyvíjen pro užitková vozidla, v roce 2005 se dočkal první aplikace v nákladním vozidle, a pak byl adaptován pro použití v osobních vozech.
Obrovský potenciál pro budoucí uplatnění spalovacího motoru ukazuje nový model S 250 CDI BlueEFFICIENCY, první „pětilitrový“ vůz luxusní třídy představený v roce 2010. První čtyřválec ve více než šedesátileté úspěšné historii třídy S, velmi hospodárný turbodiesel s dvojitým přeplňováním, dosahuje v kombinovaném cyklu EU spotřeby 5,7 l/100 kilometrů.


Od přeplňování kompresorem až po přímý vstřik
Také vývoj zážehového motoru byl zásadním způsobem ovlivněn vynálezcem automobilu. Již začátkem 20. let upravila tehdejší Daimler-Motoren-Gesellschaft mechanické přeplňování spalovacího motoru, vyvinuté původně pro letadlové motory, pro použití v automobilech. Modely Mercedes 6/25 PS a 10/40 PS nabídly díky kompresorové technice vyšší výkon a účinnost než srovnatelná vozidla bez přeplňování.
V legendárním sportovním vozu 300 SL z roku 1954 použil Mercedes-Benz poprvé čtyřdobý zážehový motor s přímým vstřikováním benzinu. Co tehdy sloužilo především ke zvýšení výkonu, používají dnes inženýři Mercedesu společně s dalšími opatřeními ke zvyšování účinnosti.
Strategie pro současné a budoucí spalovací motory zahrnuje všeobecné používání přímého vstřikování u zážehových a vznětových motorů, downsizing – snižování zdvihového objemu při zachování nebo i zvýšení výkonu, přeplňování turbodmychadlem a variabilní ventilové rozvody. Mercedes-Benz začal tuto koncepci realizovat u nových zážehových čtyřválců s přeplňováním turbodmychadlem a přímým vstřikováním benzinu, které se poprvé objevily na podzim 2009 ve třídě E, a postupně ji uvádí do významných modelových řad poháněných čtyřválcovými až osmiválcovými motory.


BlueDIRECT
Účinnost na nejvyšší úrovni je společným rysem nové generace motorů s šesti a osmi válci, která byla představena v roce 2010 ve třídě S, třídě CL a v novém CLS. U všech agregátů vzrostl výkon a točivý moment v porovnání s předchůdcem, ale spotřeba paliva klesla až o 25 %, např. v novém CLS. Moderní zážehové motory BlueDIRECT s přímým vstřikováním benzinu se tím z hlediska hospodárnosti opět přiblížily o další kus ke vznětovému motoru. Ke zvýšení hospodárnosti přispívají účinná opatření BlueEFFICIENCY, jako např. funkce ECO Start-Stop, kterou bude MB v polovině roku 2011 nabízet ve více než 50 modelech napříč celým produktovým portfoliem.


Pionýr alternativních pohonů
Rovněž v oblasti alternativních pohonů vycházely od značky Mercedes-Benz již velmi záhy nové impulzy ve vývoji. Už v roce 1906 vybavil Mercedes první osobní vozy, nákladní vozidla, autobusy a hasičská vozidla elektrickým pohonem s akumulátory nebo hybridním pohonem. V 70. letech došlo k obnovení intenzivního vývoje elektrického a hybridního pohonu.
Do této kategorie spadá v roce 2009 uvedený luxusní sedan S 400 HYBRID, první hybridní osobní vůz evropského výrobce a první sériově vyráběný hybrid s nejmodernější technikou akumulátorů Li-Ion. Krátce poté uvedl MB v rychlém sledu do provozu hned tři moderní elektromobily: třídu A E-CELL a lehký užitkový vůz Vito E-CELL s elektrickým pohonem napájeným z akumulátorů a třídu B F-CELL s palivovými články. Portfolio elektromobilů doplňuje smart fortwo electric drive, považovaný za pionýra nové městské mobility bez lokálních emisí.