Autokaleidoskop

Letectví představuje pro mladoboleslavskou automobilku jednu z významných kapitol její historie. Již na konci první dekády minulého století použil při svých pionýrských leteckých počinech průkopník letectví v Čechách Metoděj Vlach do svého letadla upravený automobilový motor značky Laurin & Klement. V návaznosti na to úspěšný automobilový konstruktér a závodník Otto Hieronimus, který v té době pracoval ve službách značky Laurin & Klement, sestrojil několik ryze leteckých motorů, z nichž jeden dochovaný je součástí sbírky technického muzea ve Vídni.

Všestrannost, neutuchající invenci a v neposlední řadě i manažerskou zdatnost a flexibilitu týkající se značky L&K demonstruje i následující období druhé poloviny dvacátých let minulého století. Tehdy došlo k poklesu odbytu automobilů a Václav Klement operativně zajistil alternativní vytížení továrny licenční výrobou leteckých motorů Lorraine-Diétrich. Letecké motory s označením L&K-Lorraine-Diétrich se vyráběly ve dvou verzích – jako osmiválec o výkonu 400 koní a dvanáctiválec s výkonem 450 koní. Právě silnější motor s datem výroby 1926 je díky zápůjčce z Národního technického muzea nyní nově k vidění i ve ŠKODA Muzeu v Mladé Boleslavi. Dvanáct válců je uspořádáno do W, tedy do tří řad po čtyřech válcích a nejvyššího výkonu agregát dosahuje při 1850 otáčkách za minutu. Spotřeba se udávala z dnešního pohledu velmi specificky a u tohoto dvanáctiválcového motoru činila za hodinu 240 gramů paliva a 12 gramů oleje na každého jednoho koně výkonu.

„Prostřednictvím vzácného exponátu leteckého motoru vyrobeného v Mladé Boleslavi mají návštěvníci ŠKODA Muzea jedinečnou šanci nahlédnout i do méně známé části historie naší společnosti,“ říká Andrea Frydlová, vedoucí ŠKODA Muzea a dodává: „Všem, kteří by se i díky tomu chtěli o historii letectví v našem regionu dozvědět více, mohu doporučit návštěvu partnerského Leteckého muzea Metoděje Vlacha, které se rovněž nachází v Mladé Boleslavi.“

Letecké agregáty z mladoboleslavské továrny se montovaly například do letounů Letov Š-12 a ŠB-16 a byť se vyráběly hlavně pro potřeby Československé republiky, vyvážely se třeba také do Litvy či Turecka. Bylo s nimi podniknuto i několik dálkových letů, z nichž nejznámějším je let pplk. Jaroslava Skály z roku 1927 s letounem Letov Š-16 z Prahy do Tokia.



Škoda 20.8.2015