Autokaleidoskop

Závody byly dost obtížné a továrny Ferrari a Porsche si zde zvykly prezentovat potenciál svých aut. První ročník vyhráli Hershel McGriff s Rayem Elliottem na Oldsmobilu. Druhý ročník už se stal kořistí Ferrari 212 Inter Vignale posádky Piero Taruffi - Luigi Chinetti, třetí ročník vyhráli Němci Kling a Klenk na Mercedesu 300 SL a roku 1953 zvítězil Juan Manuel Fangio na Lancii D24, český krajan Jaroslav Juhan s Porsche nedojel. O rok později ale už byl v cíli na čtvrtém místě, když jel v Porsche 550 Spyder bez spolujezdce, vyhrál Umberto Maglioli na Ferrari 375. Ze 150 startujících jich bylo klasifikováno jen 85. Pak ale přišla tragédie v Le Mans a další ročníky Panamericany se už nejely.
V současné obnovené podobě měří trať stále kolem tří tisíc km a jezdí se částečně po bývalé trase. Závodí se v deseti kategoriích podle stáří vozu, autenticity a objemu motoru. Nejvíce jsou ve startovním poli zastoupeny americké cestovní vozy z 50. a 60. let.

Přestože tu jezdí vozy jako Porsche 911 nebo Jaguar E, z posledních 19 ročníků vyhrál sedmnáctkrát Studebaker, značka, která už neexistuje. Nejoblíbenějším vozem účastníků je totiž Studebaker Champion Regal Starliner z roku 1953 navržený Raymondem Loewym. Má mimo jiné výhodně aerodynamickou karosérii, což se hodí, protože na trati jsou úseky, kde se jezdí rychlostmi až 260 km/h.
Přestože se jedná o vozy vzhledově z 50. let, skrývají většinou techniku moderních vozů z NASCAR, motory V8 mají přes 500 k. Jedná se tedy stále o skutečný a poměrně nebezpečný závod, který nelze srovnávat třeba s obnovenými jízdami Mille Miglia. Nejčastějším vítězem revivalu je Francouz Pierrede Thoisy, který se svým Studebakerem vyhrál už sedmkrát, v posledních letech ale vyhráli i známí skandinávci Stig Blomqvist (2009) a Harri Rovanperä (2010), oba samozřejmě také na Studebakerech.

Byl to právě Jaroslav Juhan, zakladatel středoamerického zastoupení značky Porsche, kdo tuto značku na Carreru přivedl. Díky jemu a úspěchům z Mexika dodnes Porsche pojmenovává exkluzivní modely svých vozů právě Carrera. Po tragédii v závodě na 24 hodin v Le Mans v roce 1955 bylo další konání Carrery zakázáno a soutěž zůstala už pouze ve vzpomínkách pamětníků.
Od roku 1988 se však rallye koná v obnovené podobě a účastní se jí pouze upravená historická vozidla. Nejde však o žádné nostalgické vzpomínání, ale o závod se vším všudy, s délkou okolo 3500 kilometrů a výškovými rozdíly mezi úrovní moře a průsmyky ve výšce 2500 metrů.

Ročník 2014 odstartuje 17. října v přístavu Veracruz a skončí o šest dnů později ve městě Durango. Zúčastní se ho 87 posádek v 10 kategoriích a celková délka soutěže je 3300 kilometrů. Soutěž je rozdělena do sedmi etap, a do každé jsou zařazeny rychlostní zkoušky v délce 84 až 115 kilometrů, celkem 580 km v nadmořské výšce od 2000 do 3000 metrů.


Poslední tři roky se přejímky, prezentace posádek, start a prolog odehrávají v přímořském letovisku Veracruz na pobřeží mexického zálivu. To je také jediné místo, kde posádky zažijí příznivé přímořské klima v nulové nadmořské výšce. Hned v první etapě vystoupají závodní vozy a jejich servismani do nadmořské výšky téměř 2000 metrů nad mořem, aby poznali pohostinnost starobylého města Oaxaca de Juárez, metropole stejnojmenného státu. V těsné blízkosti města se nachází předkolumbovské zapotécké město Monte Albán, jehož historie sahá až do 5. století před n. l. je to nejjižněji položený průjezdní bod trasy závodu, odtud už celá karavana účastníků směřuje stále na sever.
Druhým průjezdním bodem je samotné D.F., tedy Districto Federal, neboli hlavní město celé země – Mexico City. Podle některých údajů se jedná o vůbec největší aglomeraci na světě, ve které žije přes dvacet milionů lidí. Odtud pak trasa stoupá do oblasti města Morelia, poblíž něhož se koná Mexická rallye, soutěž mistrovství světa.
V provincii Morelia posádky vystoupají až do tří tisíc metrů nad mořem, aby se přes město Guanajuato, nechvalně proslulé zdejšími mocnými drogovými kartely, dostaly v předposlední etapě do Zacatecas, města, jež poslední dva roky tvořilo cíl celého závodu. To však nebude konec – ročník 2014 zamíří dále na sever do města Durango – tam teprve ti šťastnější, po více než 3000 ujetých kilometrech, spatří vytoužený finiš legendární Carrery.



PR 16.10.2014