Autokaleidoskop

Za posledních sto třicet let automobil ovlivnil život lidí tak, jako málokterý z vynálezů moderní doby. Spolu s vlakem, telefonem, letadlem, televizí a internetem zkrátil vzdálenosti a zmenšil svět do nepatrných rozměrů v porovnání s předindustriální epochou. Automobil se stal měrnou jednotkou sociálního postavení, majetku či prosperity. „Naše kniha sleduje prvních pět dekád automobilu od jeho zrození v čase průmyslové konjunktury rakouského soustátí po bídu 2. světové války,“ říká jeden z autorů Miloš Hořejš, „tehdy se paradoxně až přispěním nacistické propagandy začala fakticky prosazovat idea lidového auta jako prostředku hromadné dopravy Tuto dobu jsme se pokusili nahlédnout optikou šlechtických uživatelů automobilů. Šlechtické archivy nám k tomu poskytly nevysychající zdroj informací, takových, kterých se u běžných uživatelů z jiných vrstev obyvatelstva nedostává.“

Díky archivní dokumentaci lze přesvědčivě rekonstruovat některé z osudů zámeckých šoférů, cestovatelů či závodníků a obohatit obraz každodenní kultury šlechtického sídla o originální a neznámé téma. To byl i jeden z dalších důvodů sepsání knihy, snaha představit fungování zámeckého sídla a jeho obyvatel v prostředí první poloviny 20. století, kdy život lidí
a aristokracii z toho nevyjímaje, obohacoval jeden vynález za druhým. Způsob života uplynulých staletí se rychle měnil a automobil je důkazem, že aristokracie nezůstávala stranou toho modernizačního proudu.

České země si ve společenském přijetí automobilu prošly vývojem, který je v mnohém společný všem průmyslově vyspělým zemím střední Evropy, ale v lecčems je i velmi osobitý. Svou originální a nezastupitelnou roli, která zůstávala pro dějiny motorismu dlouho přehlížena, v tomto vývoji měly konkrétní osobnosti i celé rodiny z řad šlechty Čech, Moravy a Slezska, kterým tato kniha, pokud možno nestranně, splácí jistý dluh.


Kniha vznikla za spolupráce Národního památkového ústavu (v rámci projektu, Národního technického muzea a nakladatelství Mladá fronta.


PR 22.2.2016