Autokaleidoskop

Zvláště v roce 2001 se o ni hodně mluvilo. Jako první a zatím i poslední žena vyhrála s továrním Mitsubishi Pajero slavný Dakar. Později se podílela na vývoji Volkwagenu Touaregu, s nímž také absolvovala několik dálkových rallye, naposledy před dvěma roky.
Dnes se čas od času objeví na promo akcích různých firem, v poslední době je její jméno dáváno do souvislosti se Subaru. Právě se soutěžním modelem Legacy RS z první poloviny devadesátých let se zúčastnila dvanáctého ročníku Silvretta Classic 2009, když největší výrobce vozů s pohonem všech kol nechal ožít rallye vůz, který debutoval v roce 1991 na Safari rallye a o dva roky později zvítězil v Rallye Nový Zéland (Colin McRae).
Také v roce dvacátého jubilea se ukázalo Legacy RS ve skvělé formě a výborně připravené. O to se postarala specializovaná firma WERK 1, která v Düsseldorfu restauruje historické automobily. Společně se Subaru Legacy se na šest set kilometrů dlouhou Silvretta Classic vydalo dalších 183 vozidel více než padesáti značek.
Není divu, že se u publika těšilo Subaru velkému zájmu, především díky originálnímu „válečnému“ zbarvení včetně reklamních ploch, zlatých ráfků a mohutné světelné rampy. Ještě větších ovací se dostalo Juttě Kleinschmidtové, ostatně její autogramy jsou stále žádané jako kdysi.
Vůz pohání zážehový přeplňovaný dvoulitrový čtyřválec s protichůdnými písty typu boxer o výkonu 221 kW (300 k) při 6 500/min a točivém momentu 470 Nm při 5 200/min.
Veteránská Silvretta Classic, v níž mohou startovat automobily starší dvaceti let, klade hlavní důraz na pravidelnost a přesnost, což se vyžaduje od všech účastníků z patnácti zemí, kteří se letos sjeli do Montafonu. Ovšem musíme je rozdělit chtě nechtě do dvou skupin. Jedni usilují o co nejlepší výsledek a snaží se dodržet všechny rychlostní průměry na tisícinu sekundu, jiní si soutěž užívají plnými doušky a o výsledek jim zas tak moc nejde.
Kupodivu Jutta Kleinschmidtová se svým spolujezdcem Michalem Podlogerem, televizním producentem, si udržovala šanci na jedno z předních míst hodně dlouho, přestože byl systém soutěžení pro ni něčím zcela neznámým.


Jak se vám líbila Silvretta Classic?

Především mně přinesla ohromné potěšení a radost. Spolupráce se Subaru byla perfektní od vlastní organizace až po servis. Zase jednou jsem se setkala se svými příznivci. Na jedné straně jsme měli štěstí s počasím, v horách nádhernou viditelnost. Na druhé straně jsem se mohla svézt s tak bezvadným autem, jako je Subaru Legacy RS, s nímž Japonci v podstatě zahájili sérii úspěchů ve světovém šampionátu.


Co bylo na autě tak zvláštního?

Určitě zajímavé je pozorovat, jak piloti jezdili před dvaceti lety. Opravdovým zážitkem byl výkonový potenciál a jeho schopnosti. Colin McRae startoval s takovým vozem v mistrovství světa, a proto je pro mě čest usednou do Legacy RS.


Jak se liší vítězka Dakaru od Colina McRae?

Hodně. Jezdil klasické rallye, mojí parketou byl spíš offroad jako právě Rallye Dakar nebo Světový pohár maratonů. Colin McRae později také přešel na maratony a bylo vidět, že je spokojen, navíc byl také hodně úspěšný.


Na Silvretta Classic platí olympijská myšlenka – hlavně se zúčastnit a být při tom.

Na Silvrettta Classic jsem startovala vůbec poprvé. Organizace byla super, stejně jako bezvadná trať. Pravidla byla ovšem pro mě novou výzvou a prakticky neznámá. Tady se musí ctít průměrná rychlost a přesnost na setiny sekundy. Právě při tom jsme se dopustili několika chyb, protože jsem zvyklá hned po startu jet na plný plyn až do cíle. V první řadě šlo hlavně o radost, a proto jsme věc nebrali tak vážně jako profíci. Když jsme u některých soutěžících zahlédli celou baterii digitálních přístrojů, potom jsme si připadali, jako bychom si měřili čas přesýpacími hodinami. Tak nemůžete dojet do cíle nikdy přesně na milisekundu. Soutěž jsme si hlavně užívali, a to je při takových akcích důležité.


Pojedete opět za rok?

Určitě, pokud dostanu takové bezvadné auto, jako je Subaru Legacy RS. Miluji sportovní
automobily a závodění v takové soutěžní legendě, je to pro mě svátek.




JL, 30.12.2009