Autokaleidoskop

Její typ 853 byl prvním osmiválcem této značky s nezávisle zavěšenými koly. Dodával se výlučně jako dvoudveřový kabriolet karosovaný renomovanou drážďanskou firmou Gläser. Díky jemným liniím se stal nejkrásnějším osmiválcem Horch v celé dlouhé historii značky. Rám podvozku tvořily skříňové podélníky. Přední kola byla zavěšena na dvou příčných listových perech a vedena příčným táhlem, které současně plnilo funkci páky hydraulického tlumiče výkyvů, vzadu byla náprava typu de Dion, modifikovaná tak, aby pérování bylo vláčnější.
Horch 853 měl rozchod 3500 mm, který byl u následujícího typu 853 A v roce 1938 zkrácen na 3450 mm. Ke změně došlo také u použité převodovky, když původní čtyřstupňová bez synchronizované „jedničky“ byla nahrazena synchronizovanou s dálničním rychloběhem.
Zajímavé je, že v téže době Horch prodával i technicky zastaralý osmiválec 851, který měl obě nápravy tuhé a řadový motor dosahoval stejného výkonu jako typ 853, a to 88 kW. Teprve v roce 1937 došlo k modernizace velké reprezentační limuzíny. Dostala označení 951 a podvozkově se prakticky nelišila od 853.
Konstrukční kanceláře Horcha zřejmě pracovaly naplno, protože téměř současně se objevil další osmiválec, tentokrát vidlicový třílitr, který vznikl z vidlicového dvanáctiválce. Třílitr měl výkon 52 kW, který později ruku v ruce se zvyšováním objemu rostl až na 3,8 litru a 55 kW, 62 kW a konečně na 75 kW. Tyto vozy zákazníci velice dobře přijali i když někteří kritizovali těžké řízení a špatné držení stopy.
Karosérie až na Gläserovy kabriolety a velmi strohé Pullmanovy limuzíny, postrádaly lehkost a krásu tvarů typu 830, a proto nejsou počítány mezi klasické automobily nejvyšší třídy.
Už v roce 1932 totiž došlo ke sloučení značek Audi, DkW, Horch a Wanderer do koncernu Auto Union a jak pokračovala racionalizace, tak se ztrácela individualita každé značky.
Vidlicové osmiválce Horch se začaly až příliš podobat o kategorii níže stojícím Wandererům, což jim na prestiži nepřidalo. Je třeba těžko pochopitelné, proč se nový osmiválec, který měl třeba velmi nákladně zavěšený motor, na pružných silentblocích, aby se do karosérie nepřenášely vibrace, musel spokojit s tuhými nápravami. Teprve v roce 1933 dostal stejně jako 830 B nezávisle zavěšená přední kola, o dva roky později jako BL i vzadu nezávislé zavěšení kol.
Po druhé světové válce značka Horch zanikla, v 50. letech se sice v několika exemplářích objevil velký osobní automobil Sachsenring, vyráběný rovněž ve Zwickau, ale byl natolik technicky zastaralý, že po dvou letech byla výroba zastavena. Tím skončila jedna důležitá kapitola automobilové historie.

J.Lasík, 28.2.2011