Autokaleidoskop

Celou horní část náměstí zaplnily historické automobily, několik motocyklů, dva autobusy, nákladní automobil Praga, hasičský Laurin&Klement, vojenské džípy, a tak bychom mohli pokračovat. Je sympatické, že i přes značný počet účastníků dokázali pořadatelé rozestavit automobily tematicky – předválečné, poválečné, britské, italské a francouzské, škodovky atd.

A nesmíme zapomenout na „hvězdy“ srazu, jak bychom nazvali expozici asi nejzajímavějších automobilů, jako jsou sportovní Alfa Romeo 6C 1750, Praga Mignon 1916 a 1927, krásně lesknoucí Chevrolet Master 1939 nebo Dodge Six (1931) v původním nerestaurovaném stavu.

Zvláště u „miňonky“ obdivovali návštěvníci originalitu. Ale neměli tak docela pravdu. Její majitel pan Pavel Procházka dovedl patinu karosérie k takové dokonalosti, že je k nerozeznání od doby, kdy byl automobil vyroben. Hodně dobrá práce, zasluhující obdiv a uznání.

Čestné místo měl automobil Laurin&Klement FC z roku 1908, jeden ze dvou dochovaných vozů pochází ze sbírky pana Stanislava Kargera. Nejúspěšnější sportovní model firmy před rokem 1914 měl objem čtyřválcového motoru 2,4 litru a výkon 18 k.

Součástí akce byla odpolední asi padesátikilometrová vyjížďka, tentokrát přes Budyni nad Ohří do Libochovic a po stejné trase zpátky. Hodně majitelů historických automobilů přijelo v dobovém oblečení, a tak mohli diváci hodnotit jejich vkus. Mezi fešáky patřil třeba pan Ondra Nachtigall, jinak pořadatel offroadových maratónů. Za volantem vozu Aero jsme ho ani nemohli poznat. Přesně jako za starých časů, ale tím se nechceme dotknout ani ostatních veteránistů, kteří neváhali obléknout se do dobového. Sám ředitel výstavy pan PHDr Ondřej Šedivý šel příkladem. A ne nadarmo se říká „příklady táhnou“. Pro nechyběly ani módní přehlídky čí nabídka klobouků.

Bohužel jsme si automobily nespočítali, ale odhadujeme, že jich byla dobrá stovka, možná i více. Přednost měly automobily a motocykly vyrobené do roku 1965, mohly přijet i mladší, ale maximálně do roku 1979 a ještě k tomu něčím zvláštní. A právě díky tomu měla akce vysokou úroveň a bylo vidět, že roudnickým veteránistům jde hlavně o kvalitu a nikoliv kvantitu. Laťku nasadili vysoko, a to je jedině dobře.


J.Lasík 14.9.2015