Herkomer Konkurrenz - zapomenuté značky
Včera jsme přinesli reportáž z Herkomerovy jízdy, dnes se podíváme ve stručnosti na historii několika automobilových značek, které se na soutěži objevily. Všechny jsou již dávno zaniklé, takže většině lidí asi už moc neříkají.
Nejstarším vozem, jestli jej lze tak vůbec nazvat, byl Stevens-Duryea, jenž má na svědomí Frank v Massachusetts. V letech 1902 až 1906 stavěla firma nejdříve dvouválce, později šestiválce, které se sice nevyznačovaly žádnou převratnou konstrukcí, ale byly velice kvalitní. Firma fungovala do roku 1924, než ji převzal Ray M.Owen. (Stevens Duryea, dvouválec, 2612 cm³, 7 k, 1903)
Jedním z francouzských pionýrů automobilismu byl Adolf Gustav Clément. Firma Clement Bayard vznikla již v roce 1899 a v následujícím roce se její vůz zúčastnil závodu Paříž-Rouen-Paříž. Nejdříve obchodoval s jízdními koly, od roku 1901 zastupoval značku Gladiator, jejíž vozy stavěl Alexander Darracq a prodávaly se jako Clement-Gladiator. Nakonec představil vlastní vozidlo Clement Bayard Jako jedna z prvních montovala na své vozy pneumatiky. V roce 1903 se přestěhoval Clément do Anglie, kde se spojil mj. s firmami Earl nebo Talbot, jejímž výsledkem byl například Clement-Talbot. Ve Francii byly automobily vyráběny i nadále pod starým názvem do roku 1923, než firmu převzal Citroën. (Clement Bayard 4C-4A, Levallois Perret, čtyřválec, 1356 cm³, 13 k, 1907)
Mezi přední francouzské automobilové výrobce patřil také Delage, jehož automobily byly pokrokové, na vysoké úrovni a sportovní. Už v roce 1913 získal třílitrový model s pětistupňovou převodovkou první vavříny, z nichž největším slavily třeba po vítězství Velké ceny Francie a Indianapolis. V roce 1923 vytvořil dokonce René Thomas s vidlicovým dvanáctiválcem světový rekord. V civilním sektoru se šesti a osmiválce řadily mezi nejoblíbenější objekty věhlasných karosářských firem, jako například Tourneur et Marchand. Bohužel automobily byly příliš dobré a proto také drahé. V roce 1935 pohltila firmu konkurenční Delahaye, v roce 1954 oba pak Hotchkiss. (Delage B1, čtyřválec, 3100 cm³, 25 k, 1915)
Jedním z nejkrásnějších vozidel byl bezpochyby Jackson, pojmenovaný po městě ležící v americkém státě Michigan, kde se tyto automobily také stavěly. Původní jednoválcové Bugy z roku 1902 měly motor pod sedadlem, odtud zřejmě pramení výraz „horké sedadlo“, jak se o několik desetiletí později začalo přezdívat sedadlu spolujezdce v soutěžních vozech. O deset let později vybavila firma luxusní modely vidlicovým osmiválcem, po první světové válce do roku 1924 stavěla hlavně šestiválce. (Jackson H 30 Touring, čtyřválec, 5000 cm³, 30 k, 1908)
V technice měla Amerika po určitý čas náskok před Evropou, o čemž se přesvědčil také německý obchodník Heinrich Kleyer, když při návštěvě zjistil, jak velké obliby se těší jízda na kole. Proto začal v Německu vyrábět jízdní kola Adler a již v roce 1898 jich prodal přes sto tisíc. V prvním roce minulého století sestrojil automobil s jednoválcem De Dion, o čtyři roky později zkonstruoval Edmund Rumpler dvou- a čtyřválcové motory Adler, které poháněly levnější i dražší modely. Firma Adler proslula v počátcích své produkce především kardanovým hřídelem, což v té době nebylo právě obvyklé.
Jindřich Lasík, 31.7.2007
Jedním z francouzských pionýrů automobilismu byl Adolf Gustav Clément. Firma Clement Bayard vznikla již v roce 1899 a v následujícím roce se její vůz zúčastnil závodu Paříž-Rouen-Paříž. Nejdříve obchodoval s jízdními koly, od roku 1901 zastupoval značku Gladiator, jejíž vozy stavěl Alexander Darracq a prodávaly se jako Clement-Gladiator. Nakonec představil vlastní vozidlo Clement Bayard Jako jedna z prvních montovala na své vozy pneumatiky. V roce 1903 se přestěhoval Clément do Anglie, kde se spojil mj. s firmami Earl nebo Talbot, jejímž výsledkem byl například Clement-Talbot. Ve Francii byly automobily vyráběny i nadále pod starým názvem do roku 1923, než firmu převzal Citroën. (Clement Bayard 4C-4A, Levallois Perret, čtyřválec, 1356 cm³, 13 k, 1907)
Mezi přední francouzské automobilové výrobce patřil také Delage, jehož automobily byly pokrokové, na vysoké úrovni a sportovní. Už v roce 1913 získal třílitrový model s pětistupňovou převodovkou první vavříny, z nichž největším slavily třeba po vítězství Velké ceny Francie a Indianapolis. V roce 1923 vytvořil dokonce René Thomas s vidlicovým dvanáctiválcem světový rekord. V civilním sektoru se šesti a osmiválce řadily mezi nejoblíbenější objekty věhlasných karosářských firem, jako například Tourneur et Marchand. Bohužel automobily byly příliš dobré a proto také drahé. V roce 1935 pohltila firmu konkurenční Delahaye, v roce 1954 oba pak Hotchkiss. (Delage B1, čtyřválec, 3100 cm³, 25 k, 1915)
Jedním z nejkrásnějších vozidel byl bezpochyby Jackson, pojmenovaný po městě ležící v americkém státě Michigan, kde se tyto automobily také stavěly. Původní jednoválcové Bugy z roku 1902 měly motor pod sedadlem, odtud zřejmě pramení výraz „horké sedadlo“, jak se o několik desetiletí později začalo přezdívat sedadlu spolujezdce v soutěžních vozech. O deset let později vybavila firma luxusní modely vidlicovým osmiválcem, po první světové válce do roku 1924 stavěla hlavně šestiválce. (Jackson H 30 Touring, čtyřválec, 5000 cm³, 30 k, 1908)
V technice měla Amerika po určitý čas náskok před Evropou, o čemž se přesvědčil také německý obchodník Heinrich Kleyer, když při návštěvě zjistil, jak velké obliby se těší jízda na kole. Proto začal v Německu vyrábět jízdní kola Adler a již v roce 1898 jich prodal přes sto tisíc. V prvním roce minulého století sestrojil automobil s jednoválcem De Dion, o čtyři roky později zkonstruoval Edmund Rumpler dvou- a čtyřválcové motory Adler, které poháněly levnější i dražší modely. Firma Adler proslula v počátcích své produkce především kardanovým hřídelem, což v té době nebylo právě obvyklé.
Jindřich Lasík, 31.7.2007
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout