Autokaleidoskop

Prvním byl rok 1895, kdy se sešli Václav Laurin, strojní zámečník a technik, a Václav Klement, knihovník a obchodník. Protože si rozuměli a skvěle doplňovali, tak hned založili soukromý podnik a začali s výrobou jízdních kol, které zanedlouho nahradily motocykly (1899) a poté i automobily (1904).

Dalším milníkem je rok 1925, kdy se a.s. L&K začlenila pod Škodovy závody v Plzni, které měly také své vlastní automobilové oddělení. V něm se vyráběly ve francouzské licenci luxusní automobily Hispano Suiza. Po třech letech společného označení L&K-Škoda zůstal na chladiči pouze okřídlený šíp a nápis Škoda.

Zásadní změnu přinesl rok 1964, a to s nástupem nové koncepce „všechno vzadu" reprezentované Škodou 1000MB, respektive v pozdějších letech řadou 100/120. V roce 1988 jej nahradila modernější koncepce tentokrát „všechno vpředu" a Favorit.

Už pod křídly koncernu VW vznikaly další modely včetně Octavie s pohonem všech čtyř kol. Ten však nebyl ve škodovce ničím novým, protože už v polovině 50. let spatřilo světlo světa několik prototypů nesoucí typové označení 973 přezdívané Babeta. Byly vybaveny celohliníkovým zážehovým čtyřválcem o objemu 1,5 litru s výkonem 50 k, trvalými kulovými redukcemi, měnitelnou světlou výškou, uzávěrami diferenciálů apod. Z důvodu rozhodnutí Varšavské smlouvy se však do výroby bohužel nikdy nedostaly. I po padesáti letech dokáže Babeta zdatně konkurovat moderním offroadům, přičemž mnohé i předčí.

Ještě než Škodu převzal VW, tak byla česká značka spojována hlavně s produkcí lidových maloobjemových modelů. Ale v historii najdeme i šestiválce a dokonce i tři osmiválce. První se objevil už v roce 1907 v modelu FF (4,8 litru), přičemž šlo o první vidlicový osmiválec ve střední Evropě. Vůz vystaven v Paříži byl považován za klenot inženýrského umění. Podruhé poháněl Škodu 860 a do třetice Superb 4000, který se stal svým výkonem necelých sto koní a největší rychlostí 135 km/h nejsilnější škodovkou s vlastní pohonnou jednotkou. Vůbec nejvýkonnější automobil Škoda VOS totiž poháněl v letech 1948 až 53 motor Praga o výkonu 150 k.

Ovšem v Mladé Boleslavi, Vrchlabí a Kvasinách či v Plzni se nevyráběly jen sériové, sportovní, závodní, užitkové a nákladní automobily, ale také autobusy, silniční válce, motorové pluhy a dokonce i letecké motory. Nesmíme zapomenout ani na desítky prototypů. Jedním z nejzdařilejších byla Š 935, která v roce 1935 vzbudila senzaci na autosalonu v Praze. Aerodynamická karoserie připomínala Tatru 77, ale v mnohém ji překonávala. Pod stylisticky zdařilým kabátem se ukrýval kapalinou chlazený plochý dvoulitrový čtyřválec, umístěný před zadní nápravou. Zajímavostí je i páteřový rám s centrální rourou, který sloužil zároveň jako palivová nádrž. Jen málokdo si vzpomene, že se v padesátých letech montovaly v Mladé Boleslavi také Tatry - Tatraplan, „osmsetpětka" a dokonce i prototyp „šestsettrojky".

V loňském roce oslavila značka Škoda 110 let od založení firmy a rovných 100 let od vyrobení prvního osobního automobilu. Ačkoliv patří dnes do koncernu VW, tak se nesmazatelně zapsala mezi automobilky s bohatou minulostí. A takových značek, které přežily dodnes, není mnoho.

Jindřich Lasík, 18.7.2006