Autokaleidoskop

Akce, která nabývá rok od roku většího rozmachu, se už dnes řadí mezi největší v Evropě a údajně připomíná slavný Festival rychlosti v Goodwodu. Na trojúhelníkové závodní trati v bezprostřední blízkosti zámku se vystřídalo na osmdesát automobilů, z nichž pochopitelně největší zájem přitahovala kategorie Classic, respektive závodní vozy z let 1910 až 1949. V jízdě pravidelnosti se představil mj. nejstarší De Dion Grand Prix z roku 1908, obrovitý American La France Speedster Racing z roku 1916, několik Mercedesů SSK nebo SS, slavné Bentleye Speed Six nebo Bowler či unikátní Samlson VAD9 s hvězdicovým devítiválcem o objemu tří litrů. Tyto vozy byly soustředěny v dobovém závodnickém depu přímo v prostorách hradu, takže atmosféra, jak se patří.
Na okruhu byly v ukázkových jízdách k vidění také slavné závodní Stříbrné šípy Mercedes Benz, z nichž jeden řídil Jochen Mass nebo „zelené monstrum“ Opel se čtyřválcem o objemu 12,3 litru a s Joachimem Winkelhockem za volantem. Vrcholem byla pak přehlídka tří prototypů Porsche 917 nebo 907, a hlavně pak monopostů Talbot Lago T26C (1948), Alfa Romeo 12 C (1937) – jediný dochovaný automobil ze tří postavených vozů, Maserati 250 F (1956), Talbot Lago T 267 Le Mans (1948) nebo McLaren M10 B Formule 5000 (1970). Ve svých vlastních prezentacích se divákům podél tratě prezentovaly také značky Mercedes Benz, Opel, Bentley, Bugatti, BMW, Toyota a Porsche.
Classic Days pochopitelně nejsou jen ukázkové jízdy, ale také Concours Elegance za účasti osmi desítek vzácných skvostů automobilové historie, mezi nimiž nechyběly třeba nejrůznější modely Bugatti včetně T64 Prototype nebo Zype 64 „Jean Bugatti Proto“. K tomu ještě přehlídka vozů z let 1900 až 1970, a to nemluvíme o prezentaci nejrůznějších značkových klubů. Odhadem se na hradě a v jeho okolí sešlo na čtyři tisíce automobilových veteránů, k tomu stánky s nejrůznějšími doplňky, příslušenstvím, modely, obrazy, oblečením apod. K tomu pravá nefalšovaná skotská dudácká kapela.
Potkali jsme také řadu osobností automobilového sportu jako byli třeba Hans Hermann, Jochen Mass, David Piper, Dieter Glemser, Isolde Holderied, Jochen Berger nebo Joachim Winkelhock.
Zámecký park doslova a do písmene praskal ve švech, všude jen samé automobily a davy návštěvníků či hostů. Udělat už od ranních hodin kvalitní snímek vyžadovalo obrnit se trpělivostí, protože od doby, co byl vynalezen digitální fotoaparát fotí snad už každý. Až se nám zdálo, že už je všeho až příliš. Postrádali jsme také německý smyl pro pořádek a přesnost. Například sobotní program ukázkových jízd měl nejen pořádné zpoždění, ale nikdo pořádně nevěděl, která skupina automobilů vlastně kdy pojede. A tak to znamenalo neustálé běhání mezi parkem a „okruhem“. Ale jinak to byla parádní akce, jaká se hned tak nevidí. A nejlepší je vzít si s sebou deku, jídlo a v zahradě si udělat pořádný piknik. Jinde než na zem si tady prakticky nesednete.

Pokračování zítra

Jindřich Lasík, 3.8.2009