Autokaleidoskop

Kdysi dávno vlastnil Václav Zapadlík, společně se svými bratry, mnoho veteránů, ale jak šel čas, tak je postupně rozprodali, až jim prakticky nic nezbylo. Jenže Maestrovi to nedalo, a pořád pošilhával po nějakém autíčku, až si pořídil starý Fiat Balilla a Opel Olympia. Ve chvílích volna začal oba „renovovat“, jen tak se štětkou v ruce a šmirglem. Zanedlouho je uvedl do pojízdného stavu a už to bylo. Bacilem s diagnozou veterán nakazil záhy další sousedy.
Dlouho se tady vcelku nic nedělo, všichni žili v poklidu. Jenže hned vedle jezdil týden co týden na chatu Josef Holakovský s rodinou, a kus dále zase Ivo Daněk.
Asi náhoda tomu chtěla, že se Josef Holakovský usadil na Chouzavě natrvalo a začal pracovat ve firmě pana Michala Pomahače v Kytíně, který jak se ukázalo, byl další spřízněnou duší. A pak už to šlo ráz na ráz, a události vzaly rychlý spád.
Byl založen Chouzavský spolek motocyklistů a začaly se tady „ve velkém“ renovovat nejen automobily a motocykly, ale také pořádat nejrůznější akce. Prvním automobilem byl Renault VI z roku 1904, který přivezli z Francie v bednách. Světe div se, dokonce byl kompletní a nic nechybělo. Neuplynul ani rok a červený Renault se čtyřlitrovým motorem poprvé zavrčel. Od té doby se já tento skvost objevuje na veteránských akcích, nejčastěji za volantem s Michalem Pomahačem nebo Josefem Holakovským. V současné době jde asi o nejstarší provozuschopný originální automobil na našem území.
Od té doby se také Chouzavští a Kytínští zaměřili na automobily francouzské provenience, možná i proto, že do jejich spolku patří hrabě René Cornilak, který je na Chouzavé častým hostem a prakticky nevynechá žádnou akci. Netrvalo dlouho a Josef Holakovský si z Francie přivezl užitkový Peugeot 202 UH a také motocykl stejné značky. Tím propadl značce s dvou set letou historií úplně, což ostatně dokládá ještě vojenský motocykl, rozpracovaný model 202 a také torzo malého sportovního automobilu, který na renovaci teprve čeká.
Ivo Daněk nechtěl trhat partu a přivezl si Renault 11 NN s karosérií Normandie, vyrobený v roce 1923. Díky zkratce NN si vysloužil mezi přáteli přezdívku „ňam ňam“. I tento automobil můžete vídat na veteránských akcích v Praze a okolí. Před dvěma lety jsem v něm absolvoval Mikulášskou jízdu Prahou a musím přiznat, že v mrazivém počasí byla jízda v otevřeném voze zážitkem. Kdo jednou propadl veteránům, ten nedokáže být chvilku v klidu. Proto si před časem dovezl torzo, pro nás neznámého, malého sportovního automobilu SIMA. Pokud vše půjde dobře, tak by chtěl vůz představit veřejnosti už v příštím roce.
A do třetice Renault, tentokrát kabriolet 8 CV Monarque, rok výroby 1933. Ten získal Mirek Prokůpek před dvěma lety právě od Václava Zapadlíka.
Další člen Jaroslav Čermák vlastní opravdový veteránský skvost – automobil značky Voisin C3J z roku 1924. Pokud je nám známo, Voisine jsou na našem území asi jen dva.
„Černou ovcí“ jsou vedle Václava Zapadlíka, jenž čas od času provětrá Fiat Balilla, ještě Václav Šercl s Jeepem Willys a Vlastimil Dušek s Aero 30.
Chouzavský spolek veteránistů však nesbírá jen historické automobily a motocykly, ale nedávno se ještě shlédli i ve starých malých traktorech nebo vojenských (Luaz) či nákladních automobilech (GMC). Takové množství vozidel by pomalu vydalo na malé muzeum motoristické historie. Pokud by stálo v Kytíně a k tomu nějaká „síň tradic“ s občerstvením, potom by si na nezájem návštěvníků určitě nemohli stěžovat. Jen kolik turistů a cyklistů v létě, nebo běžkařů v zimě tudy projde. Určitě by se zastavili.
Ale to jsme trochu odbočili, vraťme se do současnosti. Sbírání a renovace historických vozidel nejsou jedinou radostí Chouzavského spolku, ale také pořádání akcí. První je Brdský trojúhelník aneb Memoriál Václava Zapadlíka, letošní už devátý ročník se pojede v sobotu 4. června. Jde o motocyklový závod, kterého se může zúčastnit každý, prakticky na čemkoliv.
Druhým podnikem je terénní jízda traktorů, kdy je třeba v co nejkratším čase projet rozbahněným úsekem. Legrace si přitom všichni užijí víc než dost. Následuje malá Jízda Svatého Václava jen pro členy spolku s cílem Na Rovinách. Sezona končí tradiční Mikulášskou jízdou o Kytínskou berli.
Pokaždé, když zavítáme mezi veteránisty z Kytína a Chouzavy, tak je nám dobře a vyčistíme si hlavu od starostí běžného života. Mezi nimi se člověk cítí opravdu dobře.

J.Lasík, 29.4.2011