Autokaleidoskop

Tehdy se jim podařilo shromáždit prakticky nějakých devadesát procent nejzajímavějších a nejunikátnějších automobilů, které se nacházejí v České republice, doplněné několika exponáty slovenských majitelů.


Podruhé jsme se setkali, když mě požádal, abych nafotil jeho Bugatti T46 do jeho knížky. Pak jsme se tu a tam vídali, ale už se bohužel nepotkáme. Před několika dny nás Bohoušek Klein opustil…


Petr Volf, Garage Volf skvěle vystihl Bohouše Kleina

Bohouše Kleina před lety uhranula Bugatti T46. Postihla ho taková vášeň, že vypátral všechny šestačtyřicítky světa a vydal jejich registr. Dnes je Bohoušova kniha "Bugatti T46 Le Petite Royale" povinnou četbou všech Bugatistů. Sám si pořídil krásnou T46 Lancefield a my jsme dělali motor.
Jezdil k nám probírat práci i život, dílenský řeči miloval. Kluci já budu šroubovat s váma, nakonec jsem přece strojař. Uměl se krásně nadchnout a my v tý posvátný chvíli neměli srdce připomínat, že je spíš předseda Rozhodčího soudu Hospodářské komory České Republiky, než mechanik. Tak jsme jen kejvali a Bohouš měl radost. Na šroubování pochopitelně nikdy nedošlo.

Jednou zase přijel a podává mi cédéčko. Tohle zpívám já, jsem celej život hlavně rocker. Svolal jsem kluky z mládí, najal studio, chtěl jsem jim udělat radost. Nebyl důvod mu nevěřit. Neznám člověka, kterej by za radost pro kamarády utratil víc než Bohouš Klein.

Samozřejmě se k nám doneslo, že Le Petite Royale neni jedinej registr, ve kterým Bohouš figuruje. Nenadchlo nás to. Aby nám úvahy o dobru a zlu neulehčil, pořádal Bugatti rally, Concours na Loučni, napsal krásnou knihu, zpíval s kapelou a radoval se z Bugatek jako malej. Nakonec jsme mu odpustili.
Podtrženo sečteno, na očistec to Bohoušovi stačí bohatě, do nebe právník možná ani nesmí a jako rocker by chtěl určitě do pekla.

Ať už jsi kdekoliv Bohouši, hlavně tam nic nešroubuj. A drž nám flek


Jirka Rambousek vzpomíná

„K druhé více méně vysněné značce Bugatti jsem se dostal díky panu Bohuslavu Kleinovi, někdy před deseti nebo i více lety. V té době jsem pracoval pro pana Josefa Štangla, díky němu se také mimo jiné dostal k vozům Rolls Royce a pan Klein se u něho dotazoval, jestli by nevěděl o někom, kdo by mu nachystal jeho Bugatti T46 a jel s ním do Molsheimu na oslavu 125. výročí narození Ettore Bugattiho. (Pozn.red, Kdo jiný by mohl lépe rozumět bugatkám, než právě Jirka Rambousek). Slovo dalo slovo a během cesty do Molsheimu a zpátky jsme se skamarádili natolik, že od té doby jsem pro pana Kleina pracoval.“



Bohouši, díky za všechny krásné chvíle, které jsem s Tebou prožil
JL

25.4.2026