Autokaleidoskop

Přestože se předchozího španělského podniku nezúčastnili, udrželi průběžnou třetí příčku ve své kategorii 2, ve které stále přibývá přihlášených jezdců. Ve Švýcarsku byl nově i Ir Greg McCormack, který hned na první zkoušce udolal konkurenci, včetně Itala Pasuttiho, který byl pasován do role největšího favorita. To zřejmě jižana vyvedlo natolik z míry, že v úvodu druhého testu havaroval, čímž i naše dvojice přišla o jednoho ze soupeřů. Češi pak po celou první etapu soutěže sváděli vyrovnané boje o stříbro s Francouzem Bussolinim s dalším třílitrovým porsche a též s našimi dobrými známými, manželi Rónayovými z Rakouska s fordem. Spát šli Budil s Vejvodou na třetí příčce pořadí.



„Pro nás bylo ve Švýcarsku všechno nové, a tak nám výsledky dělaly radost. Z minulých soutěží jsme měli představu, kam asi výkonnostně patříme, a tak nás potěšila skutečnost, že jsme na úvodní zkoušce porazili Rónaye a za Pasuttím zaostali o pouhé dvě desetinky sekundy,“ říká štětkovický pilot a pokračuje: „O kvalitách McCormacka jsme se před soutěží mohli jen dohadovat, znali jsme jen jeho hodně rychlého mladšího bratra Martyho. Ale jak se ukázalo, i Greg si s fordem hodně rozumí. Ještě o patro výš byl samozřejmě domácí Gonon, který jel s podobným vozem, ale neboduje do Mistrovství Evropy. Jeho znalost místních podmínek byla určitě zásadním faktorem, dobře se to prokazovalo vždy při volbě pneumatik. Zatímco celé evropské startovní pole v každé servisní pauze postavilo svá auta na tzv. kozy a do poslední chvíle sledovalo, jak se mezi alpskými vrcholy budou honit mraky, Gonon měl vždy jasno okamžitě. Přesto nebo právě proto jeho časy byly fantastické, s escortem dokázal porážet i modernější Lancii Delta nebo celou smečku vozů BMW M3 a nebýt defektu z RZ3, celou soutěž by v absolutním pořadí vyhrál.


My se ale porovnávali spíše se soupeři z ME, po odstoupení Pasuttiho zejména s Bussolinim a Rónayem. Většina z pátečních zkoušek byla rychlá a široká, což nahrávalo spíše soupeřům. Přesto jsme francouzské porsche dvakrát porazili a Rónaye po celý den dokázali držet v průběžném pořadí za sebou. Druhý den se jelo na užších silničkách lemovaných odvodňovacími kanály, na jeden z nich doplatil McCormack a havaroval. Nám se naopak dařilo a většinou jsme poráželi i Bussoliniho, cestu k lepšímu výsledku nám usnadnilo i odstoupení Rónaye po potížích se zapalováním. Ztrátu na Francouze jsme snížili z padesáti na dvacet sekund, pak ale přišla rychlá okruhová zkouška podél řeky. Na ní navýšil náskok, a to už bylo rozhodující. Nicméně krásně jsme si po celé dva dny zazávodili a odvezli domů skvělý výsledek, takže jsme se vraceli opravdu spokojeni. Dal jsem si ale závazek, že musím trochu zlepšit fyzickou kondici, na delších rychlostních zkouškách a ve velkých kopcích to už pro mne bylo náročné,“ pomrkává Stanislav Budil.



Jeho spolujezdec Petr Vejvoda jeho nadšení krotí: „Rychlostní zkoušky včetně krátkých šotolinových partií byly hezké a druhá příčka v naší kategorii mezi ´Evropany´ nás moc těší, vlastní soutěž měla ale přesto několik vad na kráse. Především nás překvapila organizace. Od Švýcarů jsme čekali, že bude všechno fungovat přesně, opak byl pravdou. Měli nachystán pro posádky kvalitní catering, to se jim nedá upřít, při závodění se ale všechno zpožďovalo a například předávání cen úspěšným posádkám proběhlo až o půlnoci - tedy o dvě hodiny později, než byl plán. Ani výsledkový servis příliš neklapal, vrcholem byla situace v samém závěru soutěže. Dvanáctý test (ze čtrnácti plánovaných) byl zrušen, údajně pro nějaké organizační nedostatky či nedostatek traťových komisařů. A potom organizátoři celou soutěž zastavili a tři čtvrtě hodiny se mezi sebou dohadovali, zda jsou schopni vůbec poslední dvě zkoušky bezpečně uskutečnit nebo ne! Nakonec se ještě závodilo, ale něco takového jsem za svou poměrně dlouho kariéru ještě nezažil a vím, že z nekvalitní organizace podniku Mistrovství Evropy byl šokován i tak zkušený jezdec, jakým je Ital ´Lucky´. Jediné, v čem byli Švýcaři precizní, bylo vybírání pokut za překročení rychlosti při přejíždění mezi zkouškami. Nás překročení o 8 km/h stálo 60 franků a 200 euro, britský soupeř Calvert ale místním spílal, že mu auto nejede ani nebrzdí a ještě má vyndat z peněženky třikrát víc, než jsme zaplatili my…



Náš ´bavorák´ se výtečně vydrápal též do cíle zkoušky s převýšením 1200m, i jemu už ale před vrcholem onoho kopce vyššího než Sněžka maličko začal docházet dech. Ale zvládl to a my de facto po celý víkend tentokrát řešili jen volbu pneumatik. Ani ta nebyla nakonec složitá, jeli jsme vlastně po celou soutěž na suchých s výjimkou závěrečného testu, kde se po menších lokálních přeháňkách vždy po pár kilometrech střídal mokrý a suchý povrch vozovky,“ vysvětluje Petr Vejvoda.



Dalším startem dvojice Stanislav Budil - Petr Vejvoda bude maďarská Mecsek Rallye 22. - 24. června.



Karel Špaček 10.6.2023