Autokaleidoskop

K vidění tak byly nejen nejrůznější typy škodovek, od tisícovek až po stotřicítky, žigulíci, trabanti, ale také Audi Quattro, Renault 5 Turbo, Porsche 911, Mini Cooper, Mercedes Benz 450, Fiat 124 Abarth, Saab 99, VW Brouk. Vrcholem byly pak dvě Lancie 037 a dva Stratosy. Vozy jely od nejvyššího čísla, takže show postupně gradovala až k Johny Hauglandovi s číslem 1 a vozu Škoda 130 RS. Bohužel mu v pátek vůz vypověděl službu, ale díky pochopení rodinného klanu Sumů, kteří pro sobotní etapu dali k dispozici své dva vozy Škoda 130 RS, a stali se diváky, mohl společně s Vladimírem Bergerem pokračovat.
Pohled na rozdivočelé vozy Trabant, většinou v extovárních barvách, uváděl diváky v nadšení, stejně jako největší showman rallye Giuseppe Volta, který má svoji „037“ opravdu v paži, jak pravil jeden náš spolupracovník a dlouholetý příznivec rallye Jaroslav Skokan. Nezapřel v sobě svoji jižní krev a jakmile vidět vhodné místo a dostatek diváků, tak vykroužil několik elegantních koleček a uháněl dál. Také v Sosnové přidal pár kol navíc, až jeho jízdu zastavila prasklá hadička přívodu benzinu. Závadu sice provizorně opravil, takže stihl ještě noční městkou zkoušku v Mladé Boleslavi. Po několika metrech však jeho Lancia ztichla podruhé. V sobotu ráno opravu odstranil a bavil diváky na dalších šesti rychlostních zkouškách.
Úplným opakem byl naopak Michael Stoschek, zkušený jezdec a evropský šampion historických vozidel. Jako by se stranil veškerého dění, přitom jeho Porsche 911 patřilo mezi ty krásnější automobily. V servisní zoně se vůbec neobjevil, doprovod měl postavený v Želeném Brodě, do Sosnové nedorazil vůbec a ani mu nestálo za to, aby se dostavil na cílovou rampu. Škoda, takový přístup si pořadatelé určitě nezasloužili. Naopak nadšení ze soutěže neskrýval Němec Roger Loetzner, jenž si postavil věrnou kopii Audi Quattro, s jakým jezdila Michele Moutonová.
V Sosnové byla také k vidění Škoda 200 RS z muzea Auto Škoda, jehož jezdec Josef Bartoň si to na okruhu rozdal v paralelní jízdě s Hubáčkovou Alpinou. Za volantem seděl syn Petr Hubáček a na horkém sedadle jeho vnuk Dan Mach. Při pohledu na tato dvě vozidla zaslzelo oko nejednoho pamětníka.
Divákům se určitě líbil každý automobil, ať už jeho jezdec předváděl atraktivnější nebo méně dravou jízdou. Třeba Jiří Vichta s Helenou Petříkovou dokazovali jak krásně a rychle lze jezdit i s takovým Broukem, manželé Josef a Hana Juračkovi nebo Tomáš Drásta s Renatou Maršálkovou zase s vozy Lada VFTS. Také bratři Hajdůškové nezůstávali pozadu s Tatrou 603 postavenou pro belgický Maraton de la Route. Není tajemstvím, že tento exemplář chce John Haugland přivézt na podzimní Goodwood.
Někteří diváci, ale i jezdci, se často dotazovali, proč se neměří čas. Odpověď je jednoduchá. Jednak organizátoři nechtějí pořádat na úrovní dvě rallye najednou, a proto se rozhodli jít cestou demonstračních jízd bez měření časů. Pokud by se jelo „na čas“, potom by musela platit úplně jiná pravidla a na trati by se ani neobjevila některá vozidla jako třeba Lancia 037, případně další skvosty, která třeba u nás ještě nikdy nestartovaly. Ale co není může být třeba už za rok, protože už dnes začínají jednání s dalšími italskými posádkami s atraktivními automobily, stejně jako s německými, holandskými, rakouskými apod.

Jindřich Lasík, 7.7.2008