Benzinové opojení Maestra Václava Zapadlíka
Až do 28. dubna probíhá v pražské výstavní síni Mánes výstava obrazů světově proslulého a uznávaného výtvarníka Václava Zapadlíka, kterého milovníci jeho obrazů znají jako Maestra. Určitě byste si devět desítek unikátních velkoformátových obrazů neměli nechat ujít.
Na výstavě uvidíte prakticky průřez jeho tvorbou od jednoduchých pérovek přes lavírované tuše až po akvarely a olejomalby. Nechybějí ani výtvarné návrhy poštovních známek, kterých od roku 2012 vydala Česká pošta už 23.
Maestro Zapadlík dokáže neuvěřitelně detailně vystihnout několik věcí, samozřejmě kromě perfektně do detailů „zmapovaných“ automobilových veteránů. Tak třeba samotný materiál, tedy kov, sklo nebo dřevo, z nichž jsou vytvořeny karosérie, okna nebo světlomety. Jde o naprosto geniální kombinace barev, díky kterým si mistrovsky hraje se světlem a stínem.
Nebo vemte si atmosféru, a to nejen automobilových závodníků, ale i obecenstva. Jejich emoce. Z některých tváří bych snad i vyčetla jejich třináctou komnatu. Závodník nebo pořadatel, kteří kouří doutník, a zároveň se velmi soustředí na nějaký problém (např. rozbité auto), přemýšlí. Ty z jeho zamyšlené tváře pochopíte, co se mu honí hlavou. Z tváří obecenstva vyčtete napětí, radost, ale zejména tu soustředěnost, což je dle mého pohledu jeden z nejtěžších smyslových vjemů, co výtvarník může zachytit. U některých lidí se dá i odhadovat, o čem si povídají.
Václav Zapadlík se detailně nesoustředí jen na auta a lidi, ale i na počasí. Na některých obrazech bylo deštivo, foukal silný vítr, bláto stříkalo kolem, dá se z toho odhadovat i teplota vzduchu. To pochopíte z toho, jak se kření závodníci, jak jim to stříká do ksichtíků a postoj fandů, jak se choulí, protože jim vlhkost „zalejzá“ pod kůži. Nebo při jízdě se silně práší, chce se ti z toho kašlat, protože je to tak neuvěřitelně věrohodné a ty vstupuješ do jeho obrazu jak v nějaké fantastické pohádce.
Václav Zapadlík, jak jsem ho měla možnost poznat, musí mít tak silně vyvinuté cítění a vnímání věcí kolem sebe, dar od boha, protože jeho obrazy nejsou jen o autech, ale i o duševních pocitech závodníků a fandů. Z obrazů sálala neuvěřitelná atmosféra, pokaždé jiná, neopakující se, naprosto pohlcující.
Výstavu Benzinové opojení byste si neměli nechat ujít. Možná už žádná podobná další nebude.
Pane Václave Zapadlíku je mi ctí, že jsem Vás mohla osobně poznat a přeji Vám ještě hodně krásných obrazů, které nám přinášejí tolik radosti a štěstí.
Markéta Kubišová 13.4.2016
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
