Autokaleidoskop

Pouto mezi Alfou Romeo a policejními složkami představuje velmi zajímavou část historie značky. Od 50. let byla vozidla Alfy Romeo volena jako oficiální zásahová vozidla. Italové jim dávali nejrůznější přezdívky, například „volanti“. Vozy užívané státní policií byly známé jako Panteři a vozidla karabiníků si vysloužila přezdívku Gazely. Tyto dvě metafory dokonale vyjadřovaly jejich sílu a obratnost.

První gazela se začala používat o několik let později. Nejslavnějším policejním vozem ze všech byla Giulia Super, ačkoliv policie používala řadu dalších modelů značky. Jednalo se prakticky o všechny významné modely: Matta, Alfasud, Alfa 75, Alfetta, 156 až po dnešní Giulii.

Alfa Romeo je životní styl

Historie vztahu značky s policejními silami probíhá souběžně s příběhem vývoje Alfy Romeo. Dostáváme se tak k dalšímu protagonistovi našeho příběhu: Oraziu Satta Puligovi, který měl kořeny na Sardinii, ale narodil se v Turíně a byl velkým fanouškem značky Alfa Romeo.

Vděčíme mu mimo jiné i za tuto slavnou frázi: „Existuje mnoho automobilových značek, Alfa Romeo však mezi nimi vyniká. Je to jakési postižení, nadšení pro dopravní prostředek. Je to životní styl, zvláštní způsob pojetí motorového vozidla.“

Satta Puliga byl jmenován vedoucím konstrukce v roce 1946 a měl před sebou těžký úkol: nejenže musel vybudovat vše, co bylo zničeno válkou, ale musel rovněž přeměnit tradiční řemeslnou výrobu na moderní produkci a pokračovat tak v cestě započaté Ugem Gobbatim.
Když nastoupil k Alfě Romeo, značka vyráběla každou mechanickou část ve svém závodě v Portellu v souladu s přísnými kritérii vynikajícího řemeslného zpracování. Satta Puliga celý proces racionalizoval a výrobu různých dílů zadal smluvním partnerům, čímž snížil náklady. Současně začal přemýšlet o vytvoření nové sériově vyráběné Alfě Romeo, která by byla postavena pomocí nejefektivnějších a nejmodernějších technických metod i organizace.


1900, první panter

Pro Alfu Romeo znamenal typ 1900, představený v roce 1950, přelomovou konstrukci. Jednalo se o první Alfu s levostranným řízením a první Alfu se samonosnou karoserií. Tradiční šesti a osmiválcové motory nahradil nový čtyřválec s hliníkovou hlavou válců se dvěma vačkovými hřídeli a řetězovým pohonem. Motor využíval jeden karburátor a poskytoval skvělé výkonové parametry a nízký zdanitelný výkon. S výkonem 80 k byl agilní a rychlý, tak, jak byste od Alfy Romeo očekávali. Kromě toho se však i velmi snadno řídil. Jinými slovy, byl navržen tak, aby zasáhl větší cílovou skupinu. Jeho slogan zněl: „Rodinné auto, které vyhrává závody.“

Model 1900 byl také první Alfou Romeo vyráběnou na montážní lince. Představoval skutečnou revoluci ve výrobě: celková doba pro výrobu jednoho vozidla se snížila z 240 na 100 hodin. Tento nový přístup vedl k nebývalému prodejnímu úspěchu: modelů 1900 se prodalo více než činila celá produkce Alfy Romeo do té doby.


Tento úspěch byl také výsledkem pečlivého řízení výroby. Postaveno bylo i několik výkonných variant (1900 TI, 1900 C Sprint a Super Sprint, a 1900 Super), které vítězili ve svých kategoriích v řadě významných mezinárodních závodů.
Alfa Romeo pokračovala ve spolupráci s významnými karosáři. Koncepční vůz BAT (Berlinetta Aerodinamica Tecnica) studia Bertone navrhl Franco Scaglione na mechanice modelu 1900.
Stejný motor byl použitý také do terénního modelu AR51 s pohonem 4x4 známého jako „Matta“, který sloužil italským ozbrojeným silám.


Milánský dravec a nadšenec boxu

Zatímco s modelem 1900 se Alfa Romeo pustila do sériové výroby, s modelem Giulietta se z ní stal skutečně velkosériový výrobce. Hlavní postavou stojící za touto transformací byl Giuseppe Luraghi, který se narodil v Miláně a studoval na obchodní univerzitě Luigiho Bocconiho, kde si zamiloval i „ušlechtilé umění“ boxu. Když vstoupil do Alfy Romeo měl už pověst velmi zdatného manažera s dlouhou zkušeností u firmy Pirelli. V letech 1951 až 1958 byl generálním ředitelem holdingové společnosti Finmeccanica, která ovládala Alfu Romeo. Po krátkém období stráveném u společnosti Lanerossi se v roce 1960 vrátil jako prezident Alfy Romeo a v této pozici setrval až do roku 1974.

Vášnivý spisovatel, novinář a vydavatel propagoval v rámci společnosti také kulturní iniciativy. V roce 1953 pověřil Leonarda Sinisgalliho, „inženýra básníka“, aby vytvořil časopis, který by propojoval kulturu, techniku a umění. Výsledek by nazván La Civilità delle Macchine (Civilizace strojů) a jeho autory byli Ungaretti a Gadda.



V předvečer boomu

Po svém nástupu k Alfě Romeo Luraghi transformoval strukturu výroby a designéry Rudolfa Hrusku a Francesca Quaroniho požádal o reorganizaci výrobního procesu. Uvědomil si, že Alfa Romeo má obrovskou příležitost pro úspěch. Značka měla skvělou odezvu a její sportovní úspěchy fascinovaly miliony lidí. Nastal čas, aby se tento úspěch transformoval do prodejních výsledků. Ekonomický boom byl doslova za rohem a automobil byl nejžádanějším majetkem. Pro Luraghiho se vlastnictví Alfy Romeo mělo stát poznávacím znakem všech, kteří to v životě někam dotáhli. Výsledkem tohoto přelomu v historii Alfy Romeo byla Giulia, automobil určený k podpoře prodeje, ale zároveň potvrzující technickou tradici a výjimečnost značky, jako i její sportovní nadání.


Giulietta, první gazela

Nový model nás vrací ke spojení Alfy Romeo s policejními složkami. První gazela karabiníků nebyla ničím jiným než Giuliettou pro hlídkovou službu a vybavena byla i vysílačkou pro komunikaci s centrálou. V jazyce italské armády představuje výraz „Gazelle“ řidiče hlídkového vozidla: rychlého, hbitého a tvrdého. Tyto vlastnosti se převedli také na vůz.
Giulietta, která byla kratší, užší a lehčí než model 1900, přivedla Alfu Romeo do nového segmentu. Nabízela moderní a praktickou karoserii, vysokou úroveň komfortu a výjimečné jízdní vlastnosti včetně skvělého zrychlení a vysoké rychlosti. Celohliníkový motor o výkonu 65 k stačil na 165 km/h.

Na turínském autosalonu v roce 1954 debutovala Giulietta ve verzi coupé. Giulietta Sprint navržená karosárnou Bertone měla nízkou a kompaktní karoserii a prakticky okamžitě se stala klasikou. Za zmínku stojí, že sportovní verze byla představena dříve než standardní model, což je poněkud netradiční, ale pro Alfu Romeo typické řešení, které před několika lety připomněla i Giulia Quadrifoglio.

Giulietta se setkala s obrovským úspěchem a byla natolik oblíbená, že si vysloužila přezdívku „italský miláček“. Její prodeje jsou stejně výjimečné, vyrobeno bylo přes 177 000 vozidel.


Revoluce jménem Giulia

Pro sesazení Giulietty z vrcholu byl zapotřebí opravdu revoluční model. Satta Puliga si toho byl dobře vědom, a proto pověřil svůj tým, aby vyvinul vozidlo, které bude mimořádně nadčasové.

Giulia byla jedním z prvních vozidel s různě tvarovanou pomocnou konstrukcí. Přední a zadní část byly navržené tak, aby tlumily rázy a prostor pro cestující byl naopak extrémně tuhý a chránil cestující. Toto řešení se později stalo doslova povinným.
Motor Giulie o objemu 1,6 litru a s dvěma vačkovými hřídeli byl evolucí čtyřválce 1.3 a vynikal především sodíkem chlazenými výfukovými ventily.

Revoluční byl také design. Giulia měla kompaktní rozměry, dobře vyvážené objemy a naprosto jedinečný styl. Nízká přední část a zkrácená záď byly inspirované novými poznatky v oblasti aerodynamiky. Ostatně, slogan uvádějící model na trh zněl: „navrženo větrem“. Díky inovativnímu vývojovému postupu zahrnujícímu zkoumání v aerodynamickém tunelu měla Giulia na svou dobu mimořádně nízký koeficient odporu vzduchu cx 0,34.

Vozidlo bylo velmi úspěšné. Alfa Romeo zaznamenala celkem 570 000 prodaných vozidel, což představovalo trojnásobek prodejů Giulietty. Z Giulie se stala italská ikona.

Návštěvníci muzea Alfy Romeo v Arese mohou navštívit místnost věnovanou Alfě Romeo ve světě filmu. K vidění je zde mnoho různých modelů, avšak nespornou hvězdou je zde Giulia, která byla protagonistkou mnoha kriminálek „poliziotteschi“. Ačkoliv tyto filmy vznikaly jako „béčkové“, v průběhu let se z řady z nich staly doslova kultovní snímky. V těchto filmech proti sobě stojí lupiči a policie a Giulia hraje často roli vozidla policejního i únikového.



AR 11.11.2020