Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

99 let od závodu Peking – Paříž

Příští rok si připomeneme 100. výročí první dálkové jízdy v dějinách automobilu. Při té příležitosti se uskuteční Rallye Peking – Paříž historických automobilů ve dnech 27. května až 30. června 2007.

 

V lednu 1907 se ve francouzském deníku Le Matin objevil inzerát zhruba tohoto znění – Najde se někdo, kdo by chtěl v létě jet automobilem z Paříže do Pekingu? V tu dobu uplynulo teprve 21 let od chvíle, kdy Karl Benz vynalezl tříkolový  

motorový vozík a teprve před 13 lety se uskutečnil první závod Paříž – Rouen, v němž ze 21 vozidel dojelo do cíle pouhých 15 včetně devíti s motory Panhard-Levassor podle licence Daimlera a tři vozy Benz typu Vis-a-vis.

Nyní čekala na účastníky dálkové jízdy stokrát větší vzdálenost. Iniciátoři celé akce to však mysleli vážně. Sledovali jeden cíl – dokázat technickou převahu automobilů nad koňskými povozy.

Už měsíc po vyhlášení závodu čítalo startovní pole 62 jezdců a mechaniků. Ale jak se termín závodu blížil, jejich počet se snižoval. Prostě jim chyběla potřebná kuráž. Mezitím se trasa závodu kvůli počasí obrátila, takže start byl naplánován na 10. června 1907 do Pekingu. Nakonec zůstalo jedenáct hrdinů v pěti vozidlech.

Hrabě Sciopione Borghese – Itala (40 k)
Charles Godard – Spyker (15 k)
Victor Collignon – De Dion Bouton (10 k)
Georges Cormier – De Dion Bouton (10 k)
Auguste Pons – Contal (6 k)

 

Před nimi stálo 10 tisíc mil, do té doby vzdálenost nevídaná. Hned první úsek ve směru mongolské náhorní plošiny byl takřka nepřekonatelný horskými terasami. V té době neexistovaly žádné značené cesty, takže si jezdci museli sami hledat vlastní cestičky.

Borghese, který jel včele s Italou se na cestě do Irkutska rozhodl objet jezero Bajkal, místo aby čekal na převoz, což organizátoři povolili. Dne 28. června opustil přístav Missowaya, ale po souši se daleko nedostal. Původní jízdní stopa byla zablokována spadlými stromy a nepoužívanými chatrnými mosty které jen zřídka po přejetí automobilu nespadly. Zatímco takový pád by pro něho znamenal konec závodu, rozhodl se při pohledu na jednu z řek, že k jejímu překonání využije mostu, který byl několik dní před tím zprovozněn pro transsibiřskou železnici. Takže jel částečně po kolejích. Dva dny po něm tam dorazili také Francouzi s vozy De Dion a Spyker, kteří jeli rovněž po železnici, neboť u Bajkalu marně čekali na přívoz. Krátce po příjezdu postihly Godarda technické problémy se Spykerem – defekt magnetového zapalování, trhliny v obalu převodovky zadní nápravy a velmi krátké převisy zadní nápravy byly pro polní cesty nevhodné.

V Čeremčevu, krátce za Irkutskem přišel konec. Za této situace se Godard rozhodl pro následující plán. Ačkoliv mu na pomoc přicestoval holandský mechanik od firmy, naložil poškozený vůz na vlak a cestoval přes 1300 kilometrů do Tomska, kde byla v té době největší technická akademie Ruska. Po úspěšné opravě pokračoval podle pravidel zpátky do Čeremčeva.

Borghese mezitím nebyl k zastavení. Velkému náskoku vděčil jednak značné síle svého vozu a denní údržbě prováděné mechanikem Guizzardim. Koncem července dorazil do Moskvy, kde měl už takový náskok, že se zde mohl na pár dní zdržet a ještě si odskočit do St. Petersburgu.

Po vjezdu do Paříže, 62 dní poté co vyrazil z Pekingu, vládlo stejné počasí jako na začátku. Bylo zamračeno a pršelo. Ale sváteční náladu to nikterak neohrozilo. Nadšení Francouzi ho vítali ve dvanáctistupu. Ulice před redakcí musely být uvolňovány policisty, aby Itala vůbec dojela na čestnou tribunu.

Ostatní zatím bojovali v Rusku o každý kilometr. Jako nejhorší úsek se ukázalo 400 kilometrů mezi Kazaní a Nižným Novgorodem. Nepřetržitě pršelo, žádné cesty, takže první den ujely jen 38 kilometrů. Západně od Moskvy se situace už zlepšila, a tak na rychlý Spyker připadl úkol zajistit zásobování pro ostatní v místních drogeriích. Godard se ukázal jako charakter, přestože nemohl využít převahu svého vychvalovaného vozu.

V časopisu Le Matin si však začali dělat starosti rychlým tempem Spykeru. Neboť smysl závodu bylo udělat především reklamu francouzskému automobilovému průmyslu, se zdál být definitivně ohrožen, přestože vítěznou trofej převzal Ital. Proto nechal ředitel novin Godorda při vjezdu do Francie preventivně zatknout, kvůli údajným nesrovnalostem. Na to byl však šéf Spykeru Jakobus Spijker připravený a pro poslední etapu posadil za volant továrního jezdce. Třicátého srpna, tři týdny po Borghesovi, vjely do města nad Seinou oba vozy De Dion Bouton i Spyker. Francouzským jezdcům Cormierovi i Collignovi se po 15 000 km dostalo stejných ovací jako vítězi. První dálkový závod v dějinách automobilismu vlastně vyhráli všichni.

(O programu závodu a přihlášených posádkách si povíme příště)



Jindřich Lasík, 14.11.2006


Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Milotec logo
CAG - Poctivé české dveře
Katalog Michelin 2017-2018
Adus s.r.o.
Dronejobs.cz
logo rexteam - rally racing czech

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2020 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar