Autokaleidoskop

Zakladatelé: Václav Laurin (1865-1930) & Václav Klement (1868-1938)
Intuitivní technik s tvůrčí fantazií Václav Laurin spojil síly s dalším vášnivým cyklistou a vizionářem individuální mobility, vyučeným knihkupcem Václavem Klementem. Společně v roce 1895 založili firmu LAURIN & KLEMENT. Svými zkušenostmi i konexemi přispívali k rozvoji automobilky také po roce 1925 a vstupu strategického partnera, plzeňského koncernu ŠKODA. Až do konce života zůstali Václavové Laurin s Klementem nejbližšími přáteli, v Mladé Boleslavi bydleli v sousedství a na místním hřbitově jsou pochováni nedaleko od sebe.





První ze závodníků: Narcis Podsedníček (1866-1932)

Narcis Podsedníček neměl veselé dětství, v útlém věku ztratil matku i otce-hajného, kterého zastřelili pytláci. Stal se dělníkem-nástrojařem a zároveň patřil k obchodním zástupcům velocipedů SLAVIA z produkce továrny L&K. Později, už jako zaměstnanec firmy LAURIN & KLEMENT, se vypracoval na vrchního mistra. Byl tak zodpovědný za výrobu jízdních kol i motocyklů, se kterými sám závodil. Značku úspěšně reprezentoval hned na trati prvního mezinárodního závodu, kterého se zúčastnil: v sedle motocyklu L&K obstál roku 1901 v silně obsazeném podniku Paříž — Berlín o délce 1 196 km.


Cestující kovář: Václav Vondřich (1874-1943)

Nejslavnější ze závodníků motocyklové éry L&K, původně pilníkář (výrobce pilníků), dosáhl řady úspěchů korunovaných vítězstvím v neoficiálním mistrovství světa: v červnu 1905 je organizovala Mezinárodní motocyklová federace se sídlem v Paříži. V Dourdanu u Paříže tehdy Vondřich ujel pět kol, celkem 270 km, za nevídané 3 hodiny 5 minut a 15 sekund. Není divu, že mu král dechovek František Kmoch připsal kvapík Na motoru. Vondřich, přezdívaný Král karburace, Dourdanský vítěz či Cestující kovář, se později stal vedoucím ústřední pražské prodejny mladoboleslavské značky.



Hrabě, akcionář, závodník: Saša Kolowrat (1886-1927)

Příslušník jednoho z nejstarších českých šlechtických rodů, ovšem narozený na půdě USA, se stal významným akcionářem mladoboleslavské automobilky. Hrabě Alexander Kolowrat-Krakowský, populární „Saša“, byl pro své demokratické vystupování oblíbený u všech, od mechaniků, se kterými se — prý umazán od šmíru víc než všichni ostatní — i po nocích podílel na přípravě závodních vozů, až po aristokraty, mezi kterými mělo jeho doporučení vhodného typu vozu svoji váhu. Zároveň patřil k průkopníkům letectví a filmu. V jeho ateliéru pracovala Marlene Dietrichová i režisér Michael Curtiz, dávno po Kolowratově smrti proslavený válečnou romancí Casablanca.


30 let otcem škodovek: Vladimír Matouš (1896-1963)

Snad žádný jiný technik neformoval vývoj vozů ŠKODA tak dlouho jako šéfkonstruktér Ing. Vladimír Matouš: od roku 1928, tedy od počátků pásové výroby, do roku 1959. Jeho životním dílem bylo vypiplání dlouhé vývojové řady škodovek s páteřovým nosníkem rámu podvozku, koncepce používané od modelu Š 420 Standard (1933) do vozu ŠKODA 1202 (1973). Precizního a osobně skromného šéfkonstruktéra si natolik vážili, že po osmi letech práce povýšil na viceředitele firmy. Po krátké poválečné pauze ve službách ministerstva průmyslu se v roce 1948 do Mladé Boleslavi vrátil jako technický ředitel AZNP a než v prosinci 1959 odešel do penze, stihl ještě zavést do výroby dodnes populární modely OCTAVIA a FELICIA.



Stále vpřed: František Alexander Elstner (1902-1974)

V mládí vášnivý skaut, později učitel, ale hlavně cestovatel, novinář a propagátor vozů ŠKODA podnikl ve druhé polovině 30. let s modelem POPULAR náročné dálkové jízdy po Evropě, ale i severní, střední a jižní části amerického světadílu. Kromě řady článků a rozhlasových reportáží je připomínají i dodnes čtivé Elstnerovy cestopisy jako Evropan se vrací (ŠKODA POPULAR v USA a Mexiku, 1936) nebo Targo Argentino (POPULAR 1100 OHV v Argentině, 1938). Obě tyto výpravy podnikl s manželkou Evou, která nejen zdatně navigovala, ale střídala se s populárním „Frankem“ i za volantem. Místo kolem světa směl pak už v roce 1959 jet pouze do Sovětského svazu, a to s tehdy novým vozem ŠKODA OCTAVIA.


Tvůrce moderních karoserií: Josef Velebný (1906-1989)

V mladoboleslavské automobilce pracoval Josef Velebný už ve druhé polovině 20. let, ale jeho nejvýznamnější počiny jsou spojeny s poválečnou érou. Jako vedoucí konstrukce karoserií ŠKODA totiž stál u zásadních technologických mezníků – přechodu od smíšené stavby, tedy s oplechovanou výdřevou, přes celokovovou karoserii na samostatném podvozku (1952: ŠKODA 1200) k dalšímu kroku, samonosné celokovové karoserii (1964: ŠKODA 1000 MB). V penzi se Josef Velebný významně podílel na vývoji speciálních produktů pro potřeby lokálních trhů, od Nového Zélandu (TREKKA) přes Pákistán (SKOPAK) po Turecko (ŠKODA 1202 KAMYONETLERI).



Tři chlapi z rychlé rodiny: Václav Bobek st. + Jaroslav Bobek + Václav Bobek ml.
Dva bratři Bobkové, Václav a Jaroslav, i Václavův syn Václav ml. patřili v poválečném období k nejvýznamnějším osobnostem továrního závodního týmu značky ŠKODA. Václav Bobek st. startoval například ve 24 hodinách Le Mans 1950 (ŠKODA Sport), jeho bratr Jaroslav Bobek postoupil od soutěžních verzí vozů ŠKODA OCTAVIA a Š 1000 MB k okruhovým speciálům Š 1100 OHC a monopostům kategorie Formule 3 (roku 1966 se stal mistrem Československa). V rodinné tradici pokračoval Václavův syn Václav Bobek ml., např. se sedanem ŠKODA 100 L v Evropském mistrovství cestovních vozů 1970. Tovární tým tehdy v prestižním šampionátu vybojoval druhé místo. Pozn. Red.Do rodiny Bobků patří i bývalý dlouholetý špičkový mechanik továrního týmu František Salamacha. Jeho maminka byla totiž paní VBobková.




Severská hvězda okřídleného šípu: John Haugland (*1946)
Norský automobilový závodník John Haugland hájil od roku 1967 barvy značky ŠKODA v okruhových závodech, zpočátku „jen“ na norských akcích, ve službách tamního importéra. Jeho výkony však vyvolaly velkou pozornost, a tak přestoupil rovnou do továrního rallyeového týmu, kde působil až do roku 1990. Za svoji kariéru dobyl pro značku ŠKODA úctyhodných 106 vítězství ve třídě na mezinárodních soutěžích a zúčastnil se 32 podniků mistrovství světa v rallye. Haugland nejčastěji vítězil s legendárním kupé ŠKODA 130 RS. K jeho vrcholným úspěchům patřilo například deváté místo v celkové klasifikaci Švédské rallye 1979 a třikrát vyhrál Barum rallye (1976, 1979, 1980).

Dokončení zítra


Škoda 25.12.2020