Autokaleidoskop

Zhruba pětadvacet kilometrů od Liberce leží město Žitava, kam díky novému úseku silnice dojedete za necelou půlhodinku. Tady začíná na hlavním nádraží naše putování po Žitavské úzkorozchodné železnici. Dnes významného prvku turistického ruchu v Horní Lužici.


Ze Žitavy trať stoupá devět kilometrů do městečka Bertsdorf, kde se dělí na dvě části. Jedna, tzv.východní větev vás po zavede po čtyřech kilometrech do stanice Kurort Oybin a překonává výškový rozdíl 126 metrů. Druhá měří necelé čtyři kilometry s výškovým rozdílem 115 metrů do městečka Kurort Jonsdorf. Některé vlaky, jezdí se podle pravidelného jízdního řádu, směřují do jednoho nebo druhého místa rovnou, někdy musíte přestoupit.


V Oybinu doporučujeme navštívit zříceninu hradu s klášterem. Cesta k němu je sice trochu náročnější, ale vyplatí se. Historie hradu sahá do 13. století a má hodně společného s dějinami českého národa. O něm ale až někdy příště.


Pokud se vydáte do Jonsdorfu, tak vedle mnoha hrázděných staveb hornolužické architektury můžete zajít do Motýlího domu, kde spatříte ve volném prostoru na tři stovky exotických motýlů, poletujících mezi palmami, břečťany a banánovníky.


Ale vraťme se k železnici, která tvoří důležitý dopravní prvek této oblasti. První úsek ze Žitavy do Bertsdorfu byl uveden do provozu v listopadu 1890, celá trať o něco později. Dokonce byly úvahy o prodloužení až do Mimoně, ale pro nedostatek financi k tomu nedošlo. Železnice si velice brzy našla své cestující, a tak bylo přikročeno ke stavbě druhé koleje mezi stanicí Žitava Vorstadt – Oybin. Kapacita tratě se zvýšila na 5000 až 7000 lidí denně a cesta trvala 38 minut. V letech 1943 až 1945 byla ovšem druhá kolej z neznámých důvodů odstraněna.


Žitavská úzkorozchodná železnice používá v současné době dvě parní lokomotivy řady BR 99.73, včetně jedné rezervní, dále dieselovou lokomotivu rumunské výroby Faur typ L35H, ovšem s novým motorem Caterpillar. V rámci dne Mobil Klassik, první srpnový víkend, vyjede na trať zrenovovaná parní lokomotiva řady K4, kterou můžete vidět na fotografii z dílny.


Cestující se rovněž mohou těšit také na unikátní jediný dochovaný motorový čtyřnápravový vůz VT 137.322 (Vomag Plauen) z třicátých let. Vůz pro 32 cestujících, který právě prošel důkladnou renovací, je nasazován přes léto o sobotách a nedělích. Mimochodem renovace si vyžádala nemalé finanční prostředky, ale celá řada prací byla provedena svépomocí. Například vůz nalakovala Vagonka v Görlitz, které se navíc podařilo získat bezplatně i barvy atd.


Dnes patří z poloviny sdružení a z poloviny obcím, kudy železnice prochází a má 38 stálých zaměstnanců. Protože nejde pouze o turistickou atrakci, tak se jezdí podle pravidelného jízdního řádu, v létě je pochopitelně více spojů, v zimě méně a jen v listopadu je třítýdenní přestávka na rekonstrukce. Kromě toho jsou pořádány speciální jízdy na objednávku, případně speciální vlaky pro fotografy včetně bohatého programu. Za hezkého počasí rozhodně doporučujeme cestovat v otevřeném voze. Zážitek z výletu bude tak ještě větší.


Pokud nechcete navštívit klášter, tak můžete ještě využít „horský expres,“ který vás za pár eur vyveze buď na horu Töpfer (Hrnčíř) do nadmořské výšky 582 metrů. Tady se můžete občerstvit v útulné horské chatě a pokochat se nádhernými výhledy do kraje nebo se projít mezi často až bizardními skalními útvary.


Druhá cesta vede na Hochwald (Hvozd) do výšky 743 metru, kde stojí pětadvacet metrů vysoká kamenná rozhledna z roku 1892. V době naší návštěvy bylo bohužel pod mrakem, ale za hezkého počasí stojí za námahu vystoupat asi 130 schodů a rozhlédnout se po kraji.



JL + JR