Zámek Loučeň s příběhem šlechty
Mnoho památek by skončilo na „smetišti“ dějin, kdyby se nenašli lidé, jako například manželé Šrámkovi, a nezachránili je od zkázy, o kterou se postaral především komunistický režim. A po staletí zde sídlící šlechtu „vyhnal“. Ale jen málo takových zámků nebo hradů mělo štěstí jako Loučeň na Nymbursku.
Zámek byl vybudován na místě tvrze, jejíž historie se datuje do roku 1223 a do roku 1612 se tady vystřídala řada majitelů. Poté získal tvrz a přilehlé obce bohatý šlechtic Václav Berka z Dubé starší. Ale protože nesympatizoval s císařem Ferdinandem II., tak byl po bitvě na Bílé hoře 1620 rád, že nebyl popraven a raději zemi opustil. Jeho majetek byl zkonfiskován a poté levně odkoupil Adam z Valdštejna, strýc slavného vojevůdce Albrechta z Valdštejna.
V letech 1704 až 1713 nechal zchátralou tvrz přestavět na barokní zámek Arnošt Karel z Valdštejna. Návrhy vypracoval především barokní architekt František Maxmilián Kaňka. K zámku byla přistavěna kaple, později přebudovaná na kostel Nanebevzetí Panny Marie. Po smrti Arnošta Karla převzala panství dcera Eleonora a ta předala dědictví své dceři Marii Anně. Po svatbě za Josefa Fürstenberka se majetek po padesáti letech přesunul od Valdštejnů k Fürstenberkům. V roce 1809 se stal majitelem Maxmilián Josef kníže Thurn -Taxis, který založil českou větev tohoto rodu.
A nyní se dostáváme zřejmě k nejzajímavější kapitole historie zámku Loučeň, protože jak nám prozradila paní průvodkyně, tak historie je právě o příběhu rodu Thurn Taxisů.
Thurn-Taxisové (německy von Thurn und Taxis) jsou německý knížecí rod, který pochází ze severní Itálie z okolí Bergama. První zmínky o rodu se objevují již ve 12. století. Už v roce 1290 založili kurýrní společnost a jejich služeb využíval i papež, když potřeboval rychle odeslat korespondenci přes Alpy. Právě na tom zbohatli. V 16. století získali výsadní právo provozovat poštovnictví v některých evropských zemích, hlavně rakouských, německých a španělských. V roce 1500 císař Maxmilián I. jmenoval Franze von Taxis generálním říšským poštmistrem. Ten také zřídil v roce 1516 první poštovní spoj mezi Innsbruckem a Bruselem. Thurn–Taxisové vydali i své vlastní poštovních známek.
Ale vraťme se na zámek. Za éry Thurn-Taxisů byl založen velký anglický park o rozloze více než dvaceti hektarů, jehož součástí bylo pět vodotrysků a dva velké skleníky. Byl postaven Úřednický dům (dnes hotel Maxmilián) nebo dřevěný most mezi zámkem a parkem.
Loučeň se stala v té době také centrem společenského života, když jej navštívily významné osobnosti, jako například spisovatelka Eliška Krásnohorská, spisovatel F.X. Šalda, skladatel Bedřich Smetana, rakouský císař František I, ruský car Alexander I, americký spisovatel Mark Twain, německy píšící básník Rainer Maria Rilke. Na Loučeni pobýval v roli trenéra i trojnásobný vítěz Velké pardubické Harry Fletcher.
Expozice zámku se zaměřuje hlavně na nejdůležitější fakta, týkající se výše zmíněných tří rodů, přičemž největší část se věnuje právě rodu Thurn Taxisů a jejich podnikatelské činnosti. Asi jen málokdo si dá do souvislosti, že dnešní TAXI souvisí s rodem Thurn-Taxisů, a to právě díky poštovním službám.
Obávaný Taxisův příkop z Velké pardubické je pojmenován po princi Egonu Thurn-Taxisovi a váže se k němu i jedna historka. Po prvním ročníku se rozpoutala diskuse o zrušení Hlavního příkopu (někdy označovaného jako Oplocený, Velký nebo Tribunní skok). To požadovali zvláště mladší jezdci v čele s Emilem Fürstenbergem. Jejich oponenti ovšem prosadili zachování příkopu. Princ Egon Thurn-Taxis tehdy pronesl slavný výrok: „Pánové, já tento skok už nikdy překonávat nebudu, a jak se tak dívám kolem sebe, tak vy také ne. Nevidím tedy důvod, proč bychom jej měli rušit a někomu něco ulehčovat.“ V roce 1892 byla překážka poprvé oficiálně označena jeho jménem.
Ještě o půl století dříve, v roce 1831 založil Karel Ansem Thurn-Taxis v nedaleké Dobrovici cukrovar (všimněte si na obalu cukru iniciály TTD) Bez přerušení funguje dodnes. Na Loučeni bylo v roce 1893 založeno fotbalové mužstvo, jedno z nejstarších u nás. Zasloužil se o něj nejstarší syn Alexander, když pobýval v Anglii.
Po válce museli Thurn-Taxisové zámek opustit a majetek byl znárodněn. A jak to bývalo, zámek chátral, přešel do správy ministerstva dopravy a dalších institucí. Roku 2000 jej zprivatizovala společnost Loučeň s.r.o., která uvedla zámek do nádherného stavu a provozuje zde hotelové a restaurační služby. A nejen to, během roku pořádá i mnoho zajímavých akci, ať v zámku nebo v přilehlém parku. V minulosti proběhly v parku například ročníky Concours d Elegance historických automobilů, dosud nepřekonaná akce tohoto druhu u nás. Každoročně se opakuje Příběh vánočního stromečku. A mnoho dalších. Přijeďte se na Loučeň podívat a dozvíte se ještě mnohem víc, než se nám vešlo do článku.
Po opravě byl zámek zpřístupněn veřejnosti. Současná expozice vychází z podoby interiérů kolem roku 1935. K vidění je původní mobiliář doplněný historickým nábytkem a předměty denní potřeby. Když budete mít štěstí, tak vás provede komnatami prince Alexandra Thurn Taxise a jeho manželky Marie, stejně jako nás, paní PhDr. Hana Michalčíková, podá úžasný výklad o historii a života šlechty, která tady žila.
Až si zámek prohlédnete, můžete vyrazit do jednoho z mnoha labyrintů v zámecké zahradě.
JL 10.4.2023
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
