Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Za Josephem Hardmuthem do Lednice

V konírnách zámku Lednice byla otevřena výstava Joseph Hardtmuth – knížecí architekt, která představuje celou šíři činnosti architekta, vynálezce a podnikatele Josepha Hardtmutha. Výstava vznikla ve spolupráci Národního technického muzea, Národního památkového ústavu a Národního zemědělského muzea.

„Velice mě těší, že výstava obohatí právě areál zámku v Lednici. Zde budou v následujících letech návštěvníkům v místě, které je u nás nejvíce svázáno s Josefem Hardtmuthem, v nové atraktivní podobě představeny výsledky dlouhodobého výzkumu odborníků z řady vědních oborů. Výstava vznikla na základě letité spolupráce bývalých památkových garantů, a to jak z oblasti péče o stavbu vlastního zámku v Lednici, tak i péče o zámecký park. Díky této letité spolupráci také vznikl vědecký grant na komplexní výzkum nejen osobnosti Josepha Hardtmutha, jeho potomků, ale i historie firmy Hardtmuth –⁠⁠⁠⁠⁠ Koh-i-noor," uvedl Karel Ksandr, generální ředitel Národního technického muzea.


„Asi bychom nenašli příhodnější místo, než je zámek Lednice pro výstavu o tomto výjimečném architektu, vynálezci a podnikateli. Rozhlédneme-li se v Lednicko-valtickém areálu, najdeme stavby jako je minaret, Janohrad, Dianin chrám, Kolonáda na Rajsně, Lovecký zámeček, akvadukt nebo zámeček Belveder – autorem všech architektonických řešení těchto staveb je Joseph Hardtmuth. A když vyslovíme jeho jméno, většina z nás si vybaví především klasickou tužku nebo právě minaret v parku lednického zámku. Osobnost Josepha Hardtmutha a jeho pokračovatelů si zaslouží detailnější představení, protože on nebyl jen knížecí architekt, ale i vynálezce a úspěšný majitel firmy, která dosáhla světové proslulosti. A právě otevřená výstava nabízí veřejnosti široký pohled na ‚knížecího architekta‘ a výsledky jeho práce,“ řekl Petr Šubík, ředitel Národního památkového ústavu, Územní památkové správy v Kroměříži.


První část výstavy je věnována osobě architekta Josepha Hardtmutha, který svými projekčními a stavitelskými aktivitami ve službách knížecí rodiny Liechtensteinů zanechal stopu jak na jižní Moravě, tak v severním Rakousku. Spolupracoval i se zahradními architekty na vytvoření krajinné kompozice, např. v Lednicko-valtickém areálu, zapsaném na Seznamu světového kulturního dědictví UNESCO, ale také na urbanistickém začlenění staveb do krajin různého typu v oblasti rakousko-moravského pomezí. V této části výstavy jsou k vidění dosud nepublikované plány, a to jak dochovaných, tak nedochovaných staveb, dokládající jeho široký architektonický záběr. Známy jsou především jeho stavby, jako je minaret či akvadukt v lednickém parku, zámeček Belveder u Valtic a další, ale málo se ví, že realizoval či vypracoval plány i k řadě dalších objektů, ať se už jednalo o zámečky, kostely, školy, zříceniny a obelisky či další stavby zkrášlující romantickou krajinu. Podílel se i na plánech na řadu hospodářských budov.


V druhé části výstavy je Joseph Hardtmuth představen jako podnikatel, vynálezce, a především zakladatel firmy ve Vídni, kterou jeho syn přenesl do Českých Budějovic, kde je v provozu do dnešních dnů. Joseph Hardtmuth, ačkoliv se mu nedostalo žádného odborného technického vzdělání, přišel s řadou inovací. Z nich je možné zmínit způsob výroby tuhy z méně kvalitního typu grafitu, nový postup při výrobě nádobí, takzvanou vídeňskou kameninu, a to včetně v té době unikátní bezolovnaté glazury, umělou pemzu či neapolskou žluť.


Poslední část výstavy prezentuje syna Carla, který ač nejmladší ze čtyř bratrů převzal otcem založenou továrnu a aby zajistil její další rozvoj, přenesl ji roku 1848 do Českých Budějovic. Z počátku Carlovi pomáhal jeho starší bratr Ludwig, proto také továrna nesla od roku 1828 název L. & C. Hardtmuth, tedy iniciály křestních jmen obou bratrů. Carl Hardtmuth dosáhl v podnikání značných úspěchů a společenskou prestiž rodiny povznesl tím, že byl za zásluhy císařem Františkem Josefem I. povýšen do šlechtického stavu. V Carlových stopách pak pokračoval jeho syn Franz, který zavedl řadu inovací majících dopad nejen na samotnou firmu L. & C. Hardtmuth, ale i na konkurenční firmy a tužkárenský průmysl vůbec. V první řadě se jednalo o nový výrobek, tužku Koh-i-noor, uvedenou na trh v roce 1889, která měla naprosto netypickou barvu – žlutou a brzy se stala pro svou kvalitu známou po celém světě. Dále se mu podařilo sestrojit takzvaný „český mlýn grafitový“, který umožňoval využít i dosud opomíjený krystalický grafit namísto dosud používaného amorfního a také podle složení směsi určovat tvrdost výsledných tuh. To vedlo k dalšímu jeho vynálezu, sedmnáctistupňové tvrdostní škále, která využívala k označování kombinaci písmen a číslic. Nová na této škále byla nejen její šíře a písmenné označení, ale i to, že písmena zastupovala anglické termíny, zatímco dosud bylo obvyklé v tužkárenském průmyslu používat spíše francouzštinu.


Výstava instalovaná v zámeckých konírnách v Lednici je koncipována jako dlouhodobá a otevřena bude dle otevírací doby zámku. Další informace na www.npu.cz.


NTM 27.2.2024

Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2024 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar