Přijďte pobejt do vysockého muzea
Jedním z nejvýše položených měst v České republice je Vysoké nad Jizerou ležící ve výšce 720 metrů nad mořem na rozhraní Krkonoš a Jizerských hor. Sice geomorfologicky spadá do Jizerských hor, ale spíš je přiřazováno do Krkonoš.
Největší atrakcí pro malé i velký Metelkův mechanický betlém, o který se zasloužil v letech 1878 až 1914 Jan Metelka ze Sklenařic. Jedná se o vrcholné dílo lidového umění. Je poháněn systémem dřevěných vyřezávaných ozubených koleček, nekonečných pásů s figurkami, klatek a táhel ovládajících pohyby jednotlivých částí figurek, které jsou vyřezávané kralickou technikou. Kupovaly se na poutích, trzích a jarmarcích. Tvůrce betléma z nich pak sestavoval jednotlivé kompozice, vymýšlel jednotlivé scénky a pohyby.
V Metelkově betlému můžeme spatřit celý důl s horníky, kde v nejspodnějším patře jezdí kolem dokola s kolečkem havíř a z pumpy vytéká „opravdová“ voda, což je zajištěno rotací kroucené skleněné tyčinky. Provazník pomalu souká lano, aby na konci své cesty návštěvníky překvapil bleskurychlým návratem na začátek své cesty. Víc prozrazovat nebudeme.
Betlémy v Podkrkonoší byly zpravidla situovány v prostoru tzv. svatého kouta obytné světnice a jejich kompozice proto odpovídala rohovému uspořádání. Nejinak tomu bylo u Metelkova betléma, který však tvůrce rozdělil mezi své čtyři potomky. Do muzea byl získáván po částech a následně sestaven do současné lineární podoby.
Část exposice v přízemí připomíná také lyžařství a neboli jinak ,,skijáctví" na ,,Vysočtě", které se zde ujalo během posledního třicetiletí devatenáctého století. Český ski klub ve Vysokém vznikl roku 1903 a následně se stal spolu s lyžařskými kluby jilemnickým a pražským zakladatelem Svazu lyžařů v Království českém. Vystavené lyže dokumentují starší vývoj podob lyží v Čechách a různé trofeje vysockých závodníků doma i v zahraničí.
Další zajímavou expozici představují modely roubených chalup nejen ,,vysockého typu", převážně z doby kolem první světové války, ale také nepřeberné množství fotografií těchto krásných a pro oblast typických stavení. Soubor modelů krkonošských chalup vyrobil řezbář František Hanuš. Když už jsme u modelů, tak nesmíme zapomenout na model nedalekého hradu Nístějka, včetně nejstarších vykopávek nebo řezbářsky zpodobněné typické místní horské práce, jako byly senoseč, kácení dříví nebo tzv.lanování.
Na chodbách i v místnostech najdeme ukázky lidového pojizerského malovaného nábytku ve stylu krkonošsko-jizerského, místy se však vyvinul osobitý styl. Pro Krkonoše (včetně slezské strany hor) je příznačný zpravidla modře, vzácněji i červeně podbarvený mramorovaný fond; nábytek vysockého stylu má však fond jednobarevný. Mnohé skříně nesou letopočet, jedná se o datum svatby, jelikož nábytek tvořil součást svatební výbavy nevěsty.
Další expozice připomíná rovněž slávu dějin divadla ve městě i okolí s tím, že vysočtí ochotníci hrají divadlo po plynule navazující generace od roku 1786. Jsou zde vystaveny i loutky vysockého původu.
Při budování expozice bylo pamatováno na připomenutí řady osobností vysockých rodáků i těch, kdo si Vysoké oblíbili a občas v něm pobývali. Mezi rodáky patří, mimo mnohé další, státník a první předseda vlády nově vzniklé Československé republikyJUDr. Karel Kramář, jehož dosud ve městě připomíná busta na rodném domě čp. 10 i někdejší Kramářova vila v pskovském stylu, či historik umění PhDr. Vincenc Kramář.
Nezbývá tedy dodat, přijďte pobejt.
Otevřeno úterý až neděle
9:00 - 12:00, 13:00 - 16:00
Pondělí zavřeno
JL 26.1.022
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
