Po Vltavě od zámku k hradu
Když bylo v roce 1961 dokončeno vodní dílo Orlík, tak došlo na jedné straně k zatopení nádherného údolí s vesnicemi, ale na druhé straně vzniklo ohromné jezero. Rozprostírá se od Solenic až ke Zvíkovu. Vytváří tak vodní hladinu dlouhou přes 60 kilometrů a kromě Vltavy stoupla také Otava.
Jeho společnost vlastní deset lodí, tzv. hydrobusů, odkoupených od bývalého majitele ČSAD Písek. Ty brázdí Vltavu v délce 114 kilometrů po přehradách Slapy, Kamýk, Orlík a Kořensko. Lodní doprava má na Orlíku ale už padesátiletou tradici.
Maďarské hydrobusy (označení pro menší říční osobní loď se sedadlovým uspořádáním k rychlé přepravě cestujících), maximálně pro sto padesát osob, byly vyrobeny v továrně na lodě a jeřáby Vácz v šedesátých letech. Délka lodí je 26,4 metrů a šířka 5,3 metrů. Původně byly osazeny dvěma motory Csepel, každý poháněl jeden lodní šroub a v případě poruchy jednoho motoru bylo možno nouzově dojet na druhý motor. Dvoumotorový pohon je výhodný zejména při otáčení. Později byly nahrazeny šestiválcovými motory Zetor s podstatně menší spotřebou.
Nástupiště na lodě je jen pár kroků pod zámkem, v případě pěkného počasí se jezdí s otevřenou variantou, z níž je přeci jen romantičtější kontakt s okolní přírodou a vodní hladinou. Prakticky hned po vyplutí máte po pravé straně překrásný výhled na zámek Orlík, tyčící se jen pár metrů nad hladinou. Podle pověsti získal jméno právě pro svoji polohu vysoko na skále nad hlubokým údolím Vltavy, připomínaje tak orlí hnízdo. Po vzniku Orlické přehrady bylo údolí pod zámkem zatopeno a hladina vody v nádrži dnes dosahuje těsně pod zámecké zdi.
Orlík byl původně založen jako královský raně gotický hrad ve druhé polovině 13. století a sloužil také na ochranu blízkého brodu. Z tohoto období pochází zámecká okrouhlá věž. Během několika století byl hrad upravován, rozšiřován a přestavován. Teprve v šestnáctém století dostal zámeckou podobu. Roku 1719 jej získali knížata ze Schwarzenbergu (jedna větev rodu se podle zámku nazývá orlická). Obklopen je rozsáhlým anglickým parkem v podobě zhruba ze začátku 19. století.
Kousek za zámkem se loď stáčí prudce doprava a už v dálce vidíme úchvatnou stavbu Žďákovského mostu, vysokého padesát metrů nad hladinou a sto metrů od dna. Jeho délka je takřka 543 metrů. Dlouhou dobu byl největším jednoobloukovým mostem bez táhla na světě. Jeho unikátní stavba byla dokončena v roce 1967.
Vodní hladinu cestou lemují často strmé skály, šíře přehrady na několika místech převyšuje jeden kilometr. Míjíme četné větší i menší zátoky. Čím víc se blížíme ke Zvíkovu, tak se jezero zužuje v řeku.
Loď pomalu přijíždí na Zvíkov, zleva nám přitéká Vltava, zprava pak Otava a prakticky na soutoku je molo pro přistávání lodí. Ujdete pár kroků a jste na středověkém hradě Zvíkov.
Zvíkov byl od počátku spojen s královským rodem Přemyslovců. První krok k založení zřejmě uskutečnil Přemysl Otakar I. (1197-1230) kolem roku 1226. Místo si oblíbil i Václav I., v další výstavbě pokračoval syn Přemysl Otakar II. Ale největší slávu získal za vlády Karla IV, který jej dal opravit a rád v něm i pobýval. Než byl dokončen Karlštejn, tak byly na Zvíkově uschovány korunovační klenoty. Roku 1623 získali hrad Eggenberkové a po jejich vymření roku 1719 přešel do vlastnictví Schwarzenbergů, stejně jako Orlík.
Máte tři čtvrtě hodiny na prohlídku, než odpluje loď zpátky na Orlík, ale můžete zůstat déle a vrátit se dalším spojem.
Jízdní řády najdete na www.lodnidopravaorlikslapy.cz
JL
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
