Autokaleidoskop

To spíš ta starší, četla jeho nejznámější romány jako jsou Továrna na absolutno, Krakatit, Válka s Mloky, První parta, R.U.R., Ze života hmyzu, Věc Makropulos, Bílá nemoc a mnoho dalších fejetonů, románů, cestopisů.

Pokud se však chcete víc dozvědět o životě Karla Čapka, a nejen o něm, potom vám doporučujeme návštěvu Památníku Karla Čapka na Strži, který najdete u Dobříše, kousek za Starou Hutí.
Památník ale není věnován jen Karlu Čapkovi, ale také jeho manželce Olze Scheinpflugové. Všestranná umělkyně s mimořádným talentem psala verše, romány, divadelní hry, knihy pro děti. Především byla ale herečkou, mj. Národního divadla.

Třetí velikánem první republiky, s jehož životem se tady můžete seznámit, je Ferdinand Peroutka. Vynikající novinář, spisovatel a dramatik. V roce 1919 byl jmenován šéfredaktorem deníku Tribuna, v roce 1923 přešel jako redaktor do Lidových novin. Jeho nesporný talent rozeznal prezident Tomáš Garrigue Masaryk, který mu nabídl vedení nového týdeníku Přítomnost. Zároveň vznik tohoto periodika finančně podpořil. Pod Peroutkovým vedením patřila Přítomnost ke špičce prvorepublikové žurnalistiky. Po příchodu Němců byl internován v koncentračním táboře, do vlasti se vrátil v roce 1945. Po únoru 1948 však pro své demokratické názory musel opustit Československou republiku a přes Anglii odešel do USA, kde dlouhá léta působil jako šéfredaktor rozhlasového vysílání československé sekce Rádia Svobodná Evropa.

Proč právě na Strži vznikl Památník Karla Čapka? Bílý empírový dům z 19. století u Sychrovského potoka byl kdysi součástí velkostatku podnikatele a mecenáše Václava Palivce. Do příbuzenského svazku se slavný spisovatelem se dostal díky sňatku svého bratra, překladatele a básníka Josefa Palivce, s ovdovělou Čapkovou sestrou Helenou. Když se Karel Čapek oženil s Olgou Scheinpflugovou, poskytl podnikatel Palivec novomanželům dům se zahradou k celoživotnímu užívání. V majetku rodiny Palivců je Strž ostatně do současnosti


Dům a vůbec celé prostředí se Karlu Čapkovi natolik zalíbily, že jej používal jako letní byt. Strž lákala svým romantickým prostředím mnoho osobností společenského života, kteří zde často pobývali. Za všechny jmenujme herečky Jiřinu Šejbalovou a Adinu Mandlovou nebo herce Václava Vydru, Hugo Haase a mnoho dalších.

V letech 1937 až 1939 se tady vystřídala také řada spisovatelů, literátů nebo režisérů. Častým hostem byl přítel Ferdinand Peroutka, kterému Čapek zařídil v podkroví malý pokojík. Ten můžete vidět i dnes se spoustou originálních dochovaných předmětů. Další místnost v druhém poschodí je věnována Olze Scheinpflugové.


Tady na Strži se Karel Čapek vracel do dětských let, vychutnával si zdejší přírodu i kontakt s prostým venkovským lidem. Věnoval se houbaření, relaxoval prací na zahradě. Strž se mu nakonec stala i osudnou. Naposledy sem přijel začátkem prosince 1938, kdy se pokoušel napravit škody po povodni způsobené několikadenními lijáky. Přitom se nachladil, přidal se zápal plic a zánět ledvin. Zemřel ve věku pouhých 48 let dne 25. prosince 1938. V den, kdy v Lidových novinách vyšel jeho poslední fejeton.


„Karel Čapek zemřel ve své vinohradské vile. Tehdy na pokyn přítomného Ferdinanda Peroutky se řidič Václav Motl s manželkou vydali Škodou Rapid za mrazu a náledí přes Andělské schody do Staré Huti, aby přivezli sochaře Dvořáka, který sejmul Čapkovu posmrtnou masku i otisk spisovatelovy pravé ruky. Bustu Karla Čapka můžete vidět hned u vchodu do památníku“, vysvětluje Ing. Zdeněk Vacek, Ph.D., ředitel památníku a sám hrdý majitel podobného rapidu.


Během nacistické okupace musela Olga Scheinpflugová odejít z Národního divadla, ale dům, kde prožila se svým mužem šťastné chvíle, udržela. Svého času se tady ubytovala i sovětská armáda. Po komunistickém převratu mohla užívat jen mansardu v podkroví a jedinou místnost v prvním patře. Vytrvalá a cílevědomá žena teprve v roce 1963 dosáhla zřízení Čapkova památníku na Strži. Ten byl otevřen ještě téhož roku, ale až po důkladné cenzuře Čapkova života a díla. Leckdo musel být zamlčen, třeba Masaryk nebo Peroutka.


Památník Karla Čapka si zachoval atmosféru doby, kdy tu spisovatel pobýval. Jako by se zastavil čas. V domě se zachovala část původního zařízení. Nejde však o muzeum pokryté pavučinami a prachem. Dům i zahrada žijí společenskými a kulturními akcemi, jak by si to jistě Karel Čapek přál. Přehled akcí najdete na https://www.capek-strz.cz


Jak se k památníku dostanete: Z parkoviště za Starou Hutí se vydáte kolem rybníka Strž a po 400 metrech jste na místě. A když budete chtít, potom můžete využít jednu z nenáročných naučných stezek. I my se sem vrátíme, protože za jednu návštěvu nelze všechny informace vstřebat, zvláště když vás provází Zdeněk Vacek, mimochodem autor publikace Čapkova Strž v obrazech aneb Proměny spisovatelova venkovského domu. Texty plné zajímavých informací doplňují unikátní fotografie.


Ještě, než vstoupíte do památníku tak můžete přímo ze zahrady nahlédnout do původní prvorepublikové garáže s podlahou z udusané hlíny. Překvapí vás spousta zajímavostí z pestré historie hutí, hamrů i slévárny ve Staré Huti, kde se v oblaku jisker dodnes rodí krásná umělecká díla.


Památník Karla Čapka je pro veřejnost otevřen:


Od 1. dubna do 31. října
úterý – neděle/svátky (pondělí zavřeno) 9:00-12:00 a 12:30-17:00

Od 1. listopadu do 31. března
pondělí – pátek 9:00-12:00 12:30-16:00
https://www.capek-karel-pamatnik.cz/




JL 19.4.2022