Autokaleidoskop

Jednou z méně známých zřícenin je Vrškamýk, někdy nazývaný jen jako Kamýk nebo Hunec. Jak už název napovídá, jedná se o zbytky královského hradu nad Kamýkem nad Vltavou. Před postavením přehrady tady zastavovali voraři při cestě do Prahy, případně se i překládalo zboží.
Ne levém břehu, asi jeden kilometr od městečka, najdeme na hřebenovitém výběžku zbytky hradu. Ačkoliv nesehrál v historii země české žádnou významnou roli, tak se jedná o významný, dodnes ale nedoceněný královský hrad pozdně přemyslovského období.

Kdy byl Kamýk přesně založen se s jistotou neví. První zmínka pochází z roku 1186, ale hrad byl s největší pravděpodobností postaven kolem roku 1240 za Václava I. a dokončen za Přemysla Otakara II. Za jeho doby byl hrad správním střediskem celé kamýcké oblasti. Ovšem už za doby Václava II. začal jeho význam upadat a nově získaný archeologický materiál umožnil datovat zánik hradu nejpozději v době těsně po roce 1306. Po založení Karlštejna převedl Karel IV. zdejší manství ke svému novému hradu a královský lovčí byl přeložen na Dobříš. Z jednoho největších přemyslovských hradů se tak stalo takřka bezvýznamné místo.
S příchodem Lucemburků na český trůn ale začal ztrácet na významu, podle historických pramenů byl opuštěný v roce 1569. Poté několikrát změnil majitele, posledními majiteli byli Lobkovicové do roku 1922. Ale za jejich éry hrad dále chátral a velká část zdiva byla rozebírána na stavby v celém okolí.

Příčinou brzkého opuštění hradu byly statické poruchy obvodových zdí zadního hradu.
Vnitřní hrad je obehnán dobře zachovaným širokým příkopem se zbytky valu na jižní straně. Příkop odděluje na západní straně vlastní vnitřní hrad od předhradí, chráněného rovněž dalším příkopem. Vstup do zadní části hradu chránil druhý příkop sevřený z obou stran hradbami.

Brána s průjezdem zaklenutým křížovou klenbou se nacházela v přízemí čtverhranné věže, která uzavírala západní stranu nádvoří. Podél jižní a severní strany stála palácová křídla stejně široká jako nádvoří a východní stranu uzavíralo třetí palácové křídlo. Z paláců se dochovaly pouze nádvorní zdi a části vnitřních příček. V předhradí, jež zřejmě obsahovalo pouze jednu dlouhou obdélnou budovu a hranolovou věž v čele se vstupní branou, se dochoval již pouze zbytek zdiva.
Palácová křídla nabízela dobrý komfort a pohodlí. Přízemí sloužilo pomocným a provozním účelům, obytné místnosti se nacházely v prvním patře a z hlediska udržování příznivé teploty měly ploché stropy. Jedinou výjimkou je křížově klenutá místnost v patře, která s největší pravděpodobností sloužila jako kaple.

V jižním křídle jsou patrny otisky dvou dřevěných konstrukcí zateplených místností, tzv roubených komor, které nabízely teplotní komfort.

Paláce byly vytápěny teplovzdušným topením, kdy se vzduch ohřál o rozpálené křemenné valouny a díky komínovému efektu cirkulovat po budově.

Jakmile překročíte dřevěný most přes bývalý příkop, tak se rázem přenesete o stovky let zpátky do středověku. Můžete obdivovat zbytky zdiva, oblouků, bran. To vše pod korunami snad stoletých borovic. Výhodou je, že sem můžete zavítat v kteroukoliv dobu, neboť hrad je volně přístupný.

Ale pozor. Pověst vypráví o ukrutném rytíři, který trýznil své poddané až jednou, když se vydal na vyjížďku směrem ke Zduchovicím přes les se jménem Jezero, byl v lese zabit. Na místě dlouho stávala malá kaplička. Dodnes se na hradě zjevuje jeho duch a straší kolemjdoucí a trempy.

V dolní části směrem ke Kamýku vznikl odpočinkový areál se středověkým hřištěm, ovčínem, labyrintem a malou jedenáctimetrovou rozhlednou, jejíž dřevěná stavba ke koloritu zříceny dobře zapadne.

JL 31.8.2021