Autokaleidoskop

Někdy je nazývána jako přehrada Bílá Třemešná, podle nejbližší obce a dříve byla známá jako Tešnovská podle osady přímo na Labi. Každoroční tání sněhu v Krkonoších působilo obyvatelům podél Labe nemalé problémy. Hlavním impulsem se stala paka katastrofální povodeň v roce 1896. v té době začaly vnikat dva velké projekty – Labská pod Špindlerovým Mlýnem a Těšnovská nad Dvorem Králové nad Labem.


Labe, který vyvěrá ve výšce 1386 metru nad mořem na Labské louce je třetí největší řekou ve střední Evropě, po Dunaji a Rýnu. Až k ústí do Severního moře měří 1095 kilometrů u toho je 368 kilometrů na našem území.


Projektové práce zahájil v roce 1903 Technické oddělení pro úpravu řek v Praze, vedený stavebním radou ing. Josefem Pickou. Vlastní stavba začala v roce 1910, ale první světová válka práce přerušila a zdržela. Stavební část provedla firma stavebního inženýra a geodeta Jaroslava K. Velfíka a strojní zařízení dodala firma Franta a Jirš z Prahy.
Ještě, než byla přehrada dokončena, došlo v lednu 1917, kdy se z Krkonoš převalila velká povodňová vlna. Jenže technologie u výpustí ještě nebyly nainstalované. A tak dělníci s nasazením života manipulovali přímo v obtokových tunelech se šoupátky, ale voda přesto nebezpečně stoupala.


Vyděšení obyvatelé Dvora Králové se chodili dívat, jestli hráz nápor vody vydrží. bezpečnostním korunovým přelivem. Dvůr Králové nad Labem tak byl poprvé ušetřen od následků povodní. Od té doby přehrada ochránila města na Labi už mnohokrát.


Přehrada byla dokončena v roce 1920, letos si tedy připomínáme sto let od vzniku jedné z nejkrásnějších přehrad u nás, možná i v zahraničí. K tomu přispívají také dvě brány s ozdobnými věžičkami. A také domek hrázného, který nám připomíná malá kamenný hrad s dominantní věží s cimbuřím. Před ním je vystaven šoupátkový uzávěr o průměru jednoho metru z přehrady Labská. Při rekonstrukci byla demontován a převezen do „království“ Uzávěra stejného typu i je ve zdejší přehrad.


Gravitační oblouková hráze je zděná z kvádrů královédvorského pískovce z nedalekého lomu. Oproti známějšímu hořickému je tvrdší a stejnozrnitost je jemnější. Řekněme si několik údaj“: šířka hráze v základu 37 metrů, v koruně 7,2 metru, délka hráze v koruně 218 metrů, maximální výška hráze 41 metrů, hloubka hráze asi 28 metrů. Nádrž je dlouhá pět kilometrů a největší zatopená plocha činí 85 hektarů, běžně zhruba necelých 60 hektarů. Pro vypuštění slouží pět spodních výpustí.


V roce 1923 byla postavena vodní elektrárna s horizontálními Francisovými turbínami 2x600 kW. Technologické zařízení dodala Českomoravská Kolben Daněk, elektrické zařízení pak firma Křižík Praha. V roce 2005 byly turbíny vyměněny za nové s výkonem 2120 kW.


V roce1964 byla vyhlášena národní technickou památkou, v roce 2010 pak národní kulturní památkou. Návštěva se vyplatí v každém ročním období, a asi je nejkrásnější na podzim. Kolem přehrady se můžete projít po zelené značce směrem na Dolní Nemojov. V létě si můžete vychutnat krásu vodního díla z občerstvení nad přehradou.



JL 21.3.2021