Fichtelbergbahn jezdí po celý rok
Na německé straně Krušných i Lužických hor, prakticky od Klingenthalu až po Žitavu, najdeme hned několik úzkorozchodných železnic s parním provozem. Nejde ale pouze o turistické atrakce, ale železnice s celoročním provozem, v létě i v zimě.
Jednou takovou je Fichtelbergbahn, vedoucí z Oberwiesenthalu, které je nevýše položeným městečkem Německa do městečka Cranzahl. A najdete ji několik málo kilometrů od Božího daru, pod horou Fichtelberg.
Naše putování začíná v Oberwiestahlu, odkud trať prakticky stále klesá až do Cranzahlu, kterým prochází trať s normálním rozchodem z Chemnitz do Vejprt. Na jednom nástupišti se tak setkává železniční historie s moderní současností.
Asi ještě větším zážitkem je ale zpáteční cesta, pro kterou doporučujeme jízdu v otevřeném voze. Zážitek z krásné krušnohorské krajiny s lesy, loukami a udržovanými domky v malých městečkách a spáleného uhlí bude ještě silnější. V cílové stanici pak saze ze sebe lehce odfouknete.
Z Cranzahlu, ležícího 654 metrů nad mořem, totiž trať prakticky nestále stoupá nejvíce z Neudorfu až do Niederschlagu (813) a ještě kousek za ním, a to se sklonem 1:27. Právě v hustých smrkových lesích se topič pořádně zapotí a „babička“ lokomotiva supí a supí.
Poté chvilku klesá k údolí Sehmatal a vede prakticky po hranici obou států. Odtud je krásný výhled jak na Klínovec tak Fichtelberg. V závěrečných necelých čtyřech kilometrech musí překonat výškových sto metrů do Oberwiesenthalu v 893 metrech nad mořem. Ještě před nádražím přejede velký ocelový viadukt s pilířovou konstrukcí.
Sedmnáct kilometrů zvládne vlak zhruba za hodinku s malou přestávkou v jedné ze stanic, kde se války zpravidla křižují.
Cestou se můžete zastavit třeba v Neudorfu, kde je muzeum polévek a hned vedle nádraží se v ukázkové dílně vyráběji originální františky. I sami si můžete vlastní rukou jeden vytvarovat. Ve stanici Vierenstrasse můžete vystoupit a vydat se na pěší túry kolem Fichtelbergu, svými 1215 metry nejvyšší hory Saska.
Souběžně s železnicí vede turistická naučná stezka Bimmelbehn s krásnými pohledy na parní vláčky, jako z modelové železnice.
A ještě trocha historie. Železnice se začala stavět na jaře 1896 a v létě následujícího roku byla slavnostně otevřena. Jak dlouho by se asi dnes stavělo sedmnáct kilometrů u nás? Do konce roku 1897 přepravila 67 756 osob a 57 psů. V následujících letech počty pasažérů vzrůstaly, také díky vzrůstajícímu zájmu turistů o tuto oblast Saska.
JL 7.9.2018
Naše putování začíná v Oberwiestahlu, odkud trať prakticky stále klesá až do Cranzahlu, kterým prochází trať s normálním rozchodem z Chemnitz do Vejprt. Na jednom nástupišti se tak setkává železniční historie s moderní současností.
Asi ještě větším zážitkem je ale zpáteční cesta, pro kterou doporučujeme jízdu v otevřeném voze. Zážitek z krásné krušnohorské krajiny s lesy, loukami a udržovanými domky v malých městečkách a spáleného uhlí bude ještě silnější. V cílové stanici pak saze ze sebe lehce odfouknete.
Z Cranzahlu, ležícího 654 metrů nad mořem, totiž trať prakticky nestále stoupá nejvíce z Neudorfu až do Niederschlagu (813) a ještě kousek za ním, a to se sklonem 1:27. Právě v hustých smrkových lesích se topič pořádně zapotí a „babička“ lokomotiva supí a supí.
Poté chvilku klesá k údolí Sehmatal a vede prakticky po hranici obou států. Odtud je krásný výhled jak na Klínovec tak Fichtelberg. V závěrečných necelých čtyřech kilometrech musí překonat výškových sto metrů do Oberwiesenthalu v 893 metrech nad mořem. Ještě před nádražím přejede velký ocelový viadukt s pilířovou konstrukcí.
Sedmnáct kilometrů zvládne vlak zhruba za hodinku s malou přestávkou v jedné ze stanic, kde se války zpravidla křižují.
Cestou se můžete zastavit třeba v Neudorfu, kde je muzeum polévek a hned vedle nádraží se v ukázkové dílně vyráběji originální františky. I sami si můžete vlastní rukou jeden vytvarovat. Ve stanici Vierenstrasse můžete vystoupit a vydat se na pěší túry kolem Fichtelbergu, svými 1215 metry nejvyšší hory Saska.
Souběžně s železnicí vede turistická naučná stezka Bimmelbehn s krásnými pohledy na parní vláčky, jako z modelové železnice.
A ještě trocha historie. Železnice se začala stavět na jaře 1896 a v létě následujícího roku byla slavnostně otevřena. Jak dlouho by se asi dnes stavělo sedmnáct kilometrů u nás? Do konce roku 1897 přepravila 67 756 osob a 57 psů. V následujících letech počty pasažérů vzrůstaly, také díky vzrůstajícímu zájmu turistů o tuto oblast Saska.
JL 7.9.2018
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout