Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Dovolená s Hymerem - Švýcarsko VI

Noc pěkně propršela, ale ráno už nás budí sluníčko a modro. Lepší počasí jsme si nemohli přát, a tak se hned vydáváme na cestu. Snídat budeme až v horách. Volíme průsmyk Sustenpass.

Po několika kilometrech prudkého stoupání zastavujeme na odpočívadle a vaříme kávu. S výhledem na okolní velikány chutná dvojnásob. Nikam nepospícháme, protože na vrchol ve výšce 2224 m.n.m. je to už jen „pár" zatáček. Hymera odstavujeme na takřka prázdném parkovišti pod Sustenhornem (3512 m.n.m.) a vyrážíme na procházku, dokud je klid. Turisty bychom spočítali na prstech jedné ruky. Většinou jen zastaví a jedou dál, protože ač svítí sluníčko, tak je docela zima. Zdálky pozorujeme, jak co chvíli někdo obhlíží náš Hymer. Za celou cestu jsme jiný model Exsis nepotkali.

Ještě než opustíme Sustenpass, tak si v závětří horské chaty dopřáváme chutnou kávu a pozorujeme silnici, která klesá do údolí a po níž za chvíli pojedeme. Do městečka Wassen jedeme stále s kopce, pak míříme údolím do starobylého Altdorfu, který proslavil Vilém Tel.

Ručička palivoměru se zase blíží k nule, a protože máme před sebou poměrně dlouhý úsek, hledáme čerpací stanici. Bohužel nikde nic, až objevujeme automat. Ale nikde nikdo, kreditní kartu nemáme a tak tápeme, co zmáčknout a kam vložit bankovku. Po chvíli se nás ujímá domorodec a pomáhá nám. Teď jsme klidnější, víme, že v horách nezůstaneme.

Silnice z Altdorfu na Klausenpass se hned za městem zužuje, místo jen tak na jedno vozidlo. Vlevo skály, vpravo hluboké srázy. Do některých zatáček je třeba i zatroubit. Po chvíli dojíždíme autobus, za nímž v závěsu vyjíždíme až k hotelu Klausenpass (1952 m.n.m.). Silnice přes průsmyk patří k nejvyhledávanějším mezi motocyklisty. Tady mají opravdový ráj. Každou chvíli nějakému uhýbáme, aby mohl jet. Je přeci jen rychlejší než „obytňák". Nikdy však nezapomenou poděkovat.

Po překonání vrcholu s kamennou budovou, u níž byl cíl závodu do vrchu, klesáme dolů v protisměru závodu. Jedna vlásenka střídá druhou, jedeme v protisměru slavného závodu, po nejzajímavější části vedoucí z rovinky Urnerboden, tady je před námi asi dvoukilometrový přímý úsek. Zajíždíme na louku a naposledy v horské přírodě obědváme. Lepší místo na piknik jsme si nemohli vybrat. Nejtěžší závod do vrchu na světě (délka 21,5 km, převýšení 1237 m, počet zatáček 136) se jezdil v letech 1922 až 1934 a zúčastnila se ho i paní Eliška Junková. Při posledním ročníku dosáhl vítězný Caracciola s kompresorovým Mercedesem průměrné rychlosti 84 km/h a o 3 sekundy porazil Hanse Stucka. Vzpomínáme na roky, kdy jsme v těchto místech sledovali závod veteránů do vrchu. Po pětileté pause se letos uskuteční 21. až 24. září.

Další část tratě do Linthalu, místa startu, vede zase s kopce, ale po zrekonstruované široké silnici s perfektním asfaltem. Zmizel dokonce i průjezd ve skále vytesaným tunelem.

Jsme v údolí, poslední průsmyk je za námi a teď už nás čeká jen více méně rovina. Cílem dnešního dne je zábavný park Conny Land Lipperswill, známý především cvičenými delfíny a lachtany. Projíždíme malebnými obcemi a čím víc se blížíme k Německu, tak se mění ráz krajiny i architektura. Park leží na hlavní silnici mezi Frauenfeldem a Kreuzlingenem.

Ráno jdeme do parku, kam návštěvník zaplatí vstupné a všechny atrakce včetně představení s delfíny i lachtany jsou zdarma. Docela příjemné zakončení cesty, ještě několikrát musíme s dcerou projet po dráze mezi dinosaury a pak už domů.

Každá legrace jednou končí. Odpoledne usedáme za volant a převozem přes Bodamské jezero z Kostnice se dostáváme do německého Meersburgu. Odtud po státních silnicích k dálnici a přes Mnichov domů.

Celkem jsme s Hymerem Exsis najeli zhruba 2300 kilometrů s průměrnou spotřebou mezi 10 až 11 litry nafty. To je na jízdu v horách docela slušná spotřeba. Díky kompaktním rozměrům vozidla jsme se ani jednou nedostali do úzkých, všude jsme projeli i vyjeli. A hlavně jsme viděli kus světa s vlastním pohodlím. Podobnou cestu můžeme každému jen doporučit.

Více o vozidlech Hymer na http://www.hymer.cz/ .

Jindřich Lasík, 9.5.2006


Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2024 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar