Autokaleidoskop

Zřícenina gotického hradu Kumburk se nachází v nadmořské výšce 642 m n. m. na strmém stejnojmenném vrchu ve tvaru homole. Dnes je porostlý lesem, ale ve své době byl holý, což se tehdy ukázalo jako ideální místo pro stavbu hradu.

Kumburk byl výborně opevněn. Přístup k němu zajišťovala cesta, která se táhla ve spirále kolem kopce, vedla podél hradeb a musela překonávat pět bran. Celé opevnění obklopoval hluboký příkop s valem, který se dal překonat pouze po padacím mostě. Na západní straně se pod vrcholem nacházelo větší prostranství s konírnami a hospodářskými budovami.
V písemných zprávách se nejprve setkáváme s názvem hradu Goldenburk, což znamená Zlatý hrad nebo Kolburk. Okolnosti založení hradu nejsou dostatečně známy. Pravděpodobně jej založili okolo roku 1300 příslušníci mocného rodu Hronoviců, kteří přišli do oblasti snad již v polovině 13. století. První známý majitel je uváděn v pramenech z roku 1325 Markvart z Goldenburka ze starého severočeského rodu markvartických Vartemberků.


V roce 1406 hrad koupil Jan Krušina z Lichtenburka, nejvyšší purkrabí Pražského hradu a hejtman Svídnického knížectví. Po jeho smrti převzal hrad nejstarší z jeho synů Hynek Krušina. Byl velkým příznivcem husitů, patřil mezi 425 českých pánu, kteří podali protest proti upálení Mistra Jana Husa. Pražané jmenovali Hynka Krušinu z Kumburku hejtmanem pražských husitských vojsk, kterým velel v bitvě u Vyšehradu.


Po husitských válkách získal hrad Jindřich Berka z Dubé. Po něm se jej ujali Trčkové z Lípy a rodina Smiřických. V 16. století byl hrad používán jako vězení. V době třicetileté války ho zpustošili Švédové. V roce 1658 vydal císař Ferdinand III. rozhodnutí o rozboření některých hradů v Čechách. Tento osud postihl i Kumburk.


„Kumburk si nesmíme představovat, jak ho vidíme dnes. Když jej postavili, tak byl mnohem menší. Ale říká se, že se ho vyplatilo spíš obejít než dobývat. V jeho počátcích se jednalo o hrad s tzv. plášťovou zdí. Můžeme si představit velikou, vysokou hradbu vejčitého tvaru a za ní schované budovy. Při stavbě bylo využito také skály. Největší stavební rozmach Kumburk zřejmě zažil někdy po roce 1406, když hrad získal Jan Krušina. A poté jeho syn Hynek Krušina, který se přidal na stranu krále Zikmunda. Určitě to byl bohatý rod, protože v tu dobu hrad významně modernizovali. Za jejich éry postavili vnější hradbu s půlkruhovými baštami pro ruční palní zbraně a jednu dělovou baštu zřejmě pro tarasnice.“ Vysvětluje Tomáš Šimůnek, místopředseda Sdružení pro záchranu hradu Kumburk.


Dnes je Kumburk, i když není tak známý jako Trosky nebo Kost, jednou z nejromantičtějších a nejzajímavějších hradních zřícenin v Českém ráji. Dochovaly se zbytky hranolové a kulaté věže, podzemí paláce, rozvaliny bran, hradebních zdí i hospodářských budov.


Z dřevěné vyhlídky na samém vrcholu je určitě nejkrásnější pohled z celého Českého ráje. Otevře se před vámi nádherný výhled na všechny světové strany. Vidíte blízký Veliš, Zebín, Prachov, Bradlec, Tábor, Kozákov, dále Ještěd, celé Podkrkonoší i Krkonoše, ale také Náchodsko, Orlické hory i blízkou Zvičinu. Na hradě je umístěna pamětní deska informující o návštěvě K.H. Máchy.


Na Kumburk vede několik pěších cest, buď od vlakové zastávky v Syřenově po žluté turistické stezce nebo z Nové a Staré Paky. Oblíbená je červená značka z Ploužnice (7 km) přes hostinec Na Klepandě (otevřeno je pouze o víkendech).



JL 17.5.2021