Pro všechny milovníky jara
Víte, jaro není jen sladká sněženka, protože ta vám přeci hned zmrzne, když zima vrátí úder. Není to ani první vlažný sluneční paprsek, který vám v únoru připadá jako milé pohlazení. Máte radost? Promiňte, ale zase přijdou mraky a vy, máte pocit zrady.
Jaro je jako malá blonďatá dívenka. Zdá se vám to moc slaďounký? Přesto je to tak. Je bosá, za uchem má sedmikrásku a rty ještě bledé od té zimy kolem. Víte, ona roste pod zemí. Je jako ta kytka a bojí se mrazu. Někdy kolem února vystrčí první prstík – třeba jen malíček. Takový její malý periskop – sonda. Provrtá zmrzlou hlínu a hledá známky nějaké změny. Může to být tiché zabzučení mouchy, může to být opravdu teplý paprsek slunka, který má sílu. Nebo jen změna ve vzduchu, taková, které si my ani nevšimneme. Každopádně tahle jarní slečna hledá znamení, že už přišel její čas. Jenže většinou nenajde ještě nic. Tak se vrátí do tiché a chladné půdy. Složí hlavu na zapomenutý drn a spí dál.
V těchto dnech máte opravdu pocit, že už je to tady. Začne být tepleji, slunce se snaží dotknout slečnina prstíku, volá ji. Už nechce být samo. Větřík ji láká na cestu ven. Vzduch okolo se ohřeje jejími myšlenkami. No a vy? Jásáte. Jaro je tu.
Nikdo vám nevysvětlil, že jaro to teprve zkouší a že pokud má opravdu přijít, nepozná se to na sluníčku, na větru nebo na prvních květinách, které vyrostou tam, kde ONA spí. Jaro se pozná ve vzduchu, v té vůni, kterou nejde popsat – sladká, vzrušující. Volá poutníky na cestu, láká dobrodruhy a dokáže probudit spící medvědy. Tak poznáte, že přijde jaro.
Tahle vůně vytáhne naši slečnu na povrch, umyje jí oči kapkou rosy, vlasy rozhodí teplým větrem a ona začne tančit. Poznáte to dopředu, pokud máte citlivý nos, pokud zachytíte tu vůni, tu stopu jara všude kolem. Je to znamení, že zima to konečně vzdala. Slečna se roztančí v tisíci piruetách. Projde kolem vašich dveří a vy máte najednou chuť, vyběhnout ven. Zapomněli jste si kabát a čepici? Nevadí.
mav 8.2.2017
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
