Autokaleidoskop

Denně aktualizovaný magazín ze světa automobilů, veteránů, automobilového sportu a cestování

Jak jsme krmili sviště

Je 8 hodin večer a já nevěřím vlastním uším. „Mami, já chci něco k jídlu.“ „Dáš si ještě polívku?“ „Tu nechci.“ „Tak ti nakrájím jablíčko“. „Ne.“ „A co teda chceš?“ „Bonbonky.“ „Ne!“ Následuje dohadování, hádka, pláč až mě napadne spásná myšlenka.

„Holky, co myslíte, že dělají naši svišti?“ Hurá, zabralo to. Vyndala jsem album s fotografiemi a začali jsme vzpomínat, jaké to bylo v Alpách.

V září loňského roku jsme navštívili Rakousko a projeli Grossglocknerskou vysokohorskou silnici. Byli jsme odměněni nezapomenutelnými pohledy do světa národního parku Vysoké Taury. Trochu jsem se bála, že dětem, z toho množství serpentin, začne být nevolno kolem žaludku. Nic takového se, ale nestalo. Nechali se, tak jako my dospělí, unášet krásami.

Alpské louky, horské lesy, mohutné skály a nakonec také oblast věčného ledu a samotný Grossglockner – nejvyšší alpská hora –3798 m.n m. Na trase se nacházejí četné vyhlídkové plošiny, šest přírodních naučných stezek, informační tabule a dvě návštěvnická centra.

Na výšině Franz-Josefs-Höhe se odkrývá nejhezčí výhled na Pasterze, což je nejdelší rakouský ledovec, dlouhý devět kilometrů. Kdo tu uslyší jasné pískání, neměl by jen nastražit uši, ale také pořádně otevřít oči. S oblibou si tady totiž hrají svišti. Ten den měly holky narozeniny a nemohly dostat hezčí dárek, než tu možnost, nakrmit sviště ve volné přírodě. Rozzářené oči, byly pak nejhezčí odměnou.

Svišť je typickým obyvatelem hor. Drsnému horskému klimatu se dokázal přizpůsobit fyzickým vybavením, stylem života i stravou. Pozorovat sviště v přirozených podmínkách není obtížné. Obývají skalnaté srázy a travnaté stráně. Jsou aktivní ve dne a na dálku se prozrazují typickým hvízdáním. Navíc si část z nich již víceméně zvykla na přítomnost lidí a nerušeně se proto pohybují v blízkosti silnic či turistických cest.

Svišť horský je hlodavec a patří k pozemním představitelům čeledi veverkovití, i když se veverkám ani trochu nepodobá. Má zavalité tělo, krátký krk a širokou hlavu. Dosahuje délky 42-54 cm a váží kolem 7 kg. Neobyčejně hustá srst se vyměňuje jednou ročně, vždy po probuzení ze zimního spánku. Mohutné oranžové hlodáky vyčnívají z tlamy. Prsty předních nohou mají silné drápy, výborně uzpůsobeny k hrabání podzemních doupat. Zimní nory bývají dlouhé až 20 m a hluboké 3 m. V prostorné hnízdní noře spí až 15 jedinců.

V Alpách žijí sviští kolonie, které mají 40 až 50 členů. Ovládají území o ploše několika hektarů a hranice si značí otíráním výměšků lícních žláz o kameny a keře. Za dne několik svišťů neustále pozoruje okolí. Jestliže se na dohled objeví dravec, liška nebo člověk, pak stačí jediný hvizd a celá kolonie rázem zmizí v podzemí. Nejde o hvízdání v pravém slova smyslu. Zvuk se tvoří v hrdle a svišti ho vydávají s otevřenou tlamou.

Svišti jsou ve většině případů býložravci. Živí se různým jetelem, trávou, semeny, květy a ovocem. My jsme je s velikým úspěchem krmili mrkvičkou.

Tak dobrou noc a nějaké hezké sny, naši milí svištíci. Jaro je tady a holky už se těší.


mavi 18.4.2017

Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout


Adus s.r.o.

RSS feed
Mapa webu
Validátor
© 2024 Autokaleidoskop.cz Všechna práva vyhrazena.
Partneři: Auto ESA - váš spolehlivý autobazar