Tomeček tankoval špinavou naftu, ale jede dál
Pokud se někdy dostanete do těžkostí připomeňte si tuto radu. Vždy dejte do řešení problémů vše co dokážete. Dělejte vše úplně na doraz. Zkuste myslet jinak. Konec není v polovině nebo na začátku. Konec je vždy v cíli.
Přesně to mi prolétlo hlavou po příjezdu do bivaku. Nám trvalo ujet 500 km po silnici déle než závodníkům 409 km cestou necestou. Vidím jak závodní Tatra má odklopenu kabinu. Mechanici Rosťa s Petrem mají ustarané výrazy a Tomáš má na sobě pracovní kombinézu.Vojta sedí u stolu a je zahloubán do přípravy roadbooku na zítra. Po mnoha letech s nimi je už všechny znám a vytuším problémy dříve než se zeptám. Jen potřebuji pár střípků do mozaiky, abych pochopil co se stalo.
Start do etapy jsme ráno natočili a viděli. Jen co nám kamiony, startující po minutě zmizeli z očí sedli jsme do vozu a jeli dlouhé hodiny po silnici. Jak dál probíhal závod mi přiblížilo vyprávění Vojty Morávka. „Prvních 180 km vše šlape jak hodinky. Tatrovka jede jak z praku. To co jsem včera předvídal, že toto našemu autu svědčí se jen potvrzuje. Všechno se daří až do 180 kilometru. Tatra ztrácí tah až skoro zastavuje. Oba dva vyskakujeme z kabiny a snažíme se přijít na příčinu problému. Eletrika, přívod paliva, palivový filtr. Mezitím kolem projíždí Kamaz. Mnoho minut po tom co Tatra stojí. To jen dokazuje výtečnou úvodní kondici Tatry. Problém se zdá být v nedostatečném přísunu paliva k motoru. Do motoru neteče dostatek paliva a je potřeba vyčistit palivový filtr snad to pomůže. O pár kilometrů se Tatra opět zastavuje. Je jasno. Včera jsme na pumpě natankovali špatnou naftu a ta teď škodí kudy teče. Je nekvalitní a plná nečistot. Tatrovácký dvanáctiválec má velké problémy při jejím spalování. Pokud se nafta do motoru vůbec dostane. Je skoro nemožné s ní jet dále. Jsou věci, které prostě nemůžete ovlivnit a je nutné je akceptovat tak, jak jsou. Věci se ději. Cílem první etapy najednou není vyhrát nad ostatními, ale dostat Tatru do cíle a pokračovat v závodě. Při vší smůle se to daří. V devět večer jsou desítky litrů zbylé nafty z nádrží vypuštěny, a je rozebíráno a čištěno vše co s ní přišlo do styku. Běžná údržba vozu přijde na řadu až vše bude opět v pořádku.
Opravu vozu komplikuje trochu i místní počasí. Včera v noci byly dva stupně pod nulou. Dnes počasí nebude jiné. Drkotal jsem zuby i přes mnoho vrstev oblečení a spacák. Ono ostatně všichni z nás. Ráno mi Tomáš řekl, že spal ve všem co měl na sobě včetně závodnické kombinézy a ochranného ledvinového pásu. Přes den se ručička teploměru pohybuje okolo příjemných dvaceti stupňů, ale jen co zapadne slunce rychle klesá k nule.“
Já teď píšu s čepicí na hlavě a cítím postupné ochlazování všude okolo. Tak jak jsem oblečen dnes zalezu do spacáku a jen si přiobléknu další pár ponožek a rukavice. Teplota v noci se zvýší až s blížící se Mauretánií.
Několikrát mi byla položena otázka jak je to s čerpáním paliva na Africa Race. Zda si závodníci vozí vlastní palivo nebo spoléhají na místní zdroje. Začneme kategorií motorek. V dlouhých etapách mají motorkáři místa, kde mohou dotankovat své stroje a chvilku si odpočinout. Palivo jim zajišťují pořadatelé. Pokud je třeba tankovat mimo rychlostní zkoušku, tak lze využít vyznačených, a tím pořadateli doporučených, veřejných čerpacích stanic. V každém roadbooku je jich několik. Závodníci v kategorii kamiónů se dělí na dvě skupiny. Jedna z nich využívá veřejnou síť, druhá si v asistenčních kamionech vozí speciální vysokooktanové palivo na celou soutěž sebou. V kategorii kamionů, co vím, si nikdo ze závodníků nevozí naftu sebou, ale čerpá se na běžných místech.
V celkovém pořadí automobilů a kamionů je po první odjeté etapě ve vedení Jean-Luis Schlesser s náskokem 00:4:54 na Jerome Pelicheta. Třetí je Joost van Cauwenberge a vynikající čtvrté místo drží Miroslav Zapletal se ztrátou 00:20:27 na vedoucí pozici. První z kamionů je Rus Shibalov na Kamazu se ztrátou 00:38:52 minut na Schlessera. Tomáš Tomeček je na sedmnácté pozici se ztrátou 1:34:54 na první místo.
Zítra startuje druhá etapa. Snad nám štěstěna bude více nakloněna než dnes.
Vojtěch Morávek ml, 30.12.2012
Tagounite, Maroko.
Start do etapy jsme ráno natočili a viděli. Jen co nám kamiony, startující po minutě zmizeli z očí sedli jsme do vozu a jeli dlouhé hodiny po silnici. Jak dál probíhal závod mi přiblížilo vyprávění Vojty Morávka. „Prvních 180 km vše šlape jak hodinky. Tatrovka jede jak z praku. To co jsem včera předvídal, že toto našemu autu svědčí se jen potvrzuje. Všechno se daří až do 180 kilometru. Tatra ztrácí tah až skoro zastavuje. Oba dva vyskakujeme z kabiny a snažíme se přijít na příčinu problému. Eletrika, přívod paliva, palivový filtr. Mezitím kolem projíždí Kamaz. Mnoho minut po tom co Tatra stojí. To jen dokazuje výtečnou úvodní kondici Tatry. Problém se zdá být v nedostatečném přísunu paliva k motoru. Do motoru neteče dostatek paliva a je potřeba vyčistit palivový filtr snad to pomůže. O pár kilometrů se Tatra opět zastavuje. Je jasno. Včera jsme na pumpě natankovali špatnou naftu a ta teď škodí kudy teče. Je nekvalitní a plná nečistot. Tatrovácký dvanáctiválec má velké problémy při jejím spalování. Pokud se nafta do motoru vůbec dostane. Je skoro nemožné s ní jet dále. Jsou věci, které prostě nemůžete ovlivnit a je nutné je akceptovat tak, jak jsou. Věci se ději. Cílem první etapy najednou není vyhrát nad ostatními, ale dostat Tatru do cíle a pokračovat v závodě. Při vší smůle se to daří. V devět večer jsou desítky litrů zbylé nafty z nádrží vypuštěny, a je rozebíráno a čištěno vše co s ní přišlo do styku. Běžná údržba vozu přijde na řadu až vše bude opět v pořádku.
Opravu vozu komplikuje trochu i místní počasí. Včera v noci byly dva stupně pod nulou. Dnes počasí nebude jiné. Drkotal jsem zuby i přes mnoho vrstev oblečení a spacák. Ono ostatně všichni z nás. Ráno mi Tomáš řekl, že spal ve všem co měl na sobě včetně závodnické kombinézy a ochranného ledvinového pásu. Přes den se ručička teploměru pohybuje okolo příjemných dvaceti stupňů, ale jen co zapadne slunce rychle klesá k nule.“
Já teď píšu s čepicí na hlavě a cítím postupné ochlazování všude okolo. Tak jak jsem oblečen dnes zalezu do spacáku a jen si přiobléknu další pár ponožek a rukavice. Teplota v noci se zvýší až s blížící se Mauretánií.
Několikrát mi byla položena otázka jak je to s čerpáním paliva na Africa Race. Zda si závodníci vozí vlastní palivo nebo spoléhají na místní zdroje. Začneme kategorií motorek. V dlouhých etapách mají motorkáři místa, kde mohou dotankovat své stroje a chvilku si odpočinout. Palivo jim zajišťují pořadatelé. Pokud je třeba tankovat mimo rychlostní zkoušku, tak lze využít vyznačených, a tím pořadateli doporučených, veřejných čerpacích stanic. V každém roadbooku je jich několik. Závodníci v kategorii kamiónů se dělí na dvě skupiny. Jedna z nich využívá veřejnou síť, druhá si v asistenčních kamionech vozí speciální vysokooktanové palivo na celou soutěž sebou. V kategorii kamionů, co vím, si nikdo ze závodníků nevozí naftu sebou, ale čerpá se na běžných místech.
V celkovém pořadí automobilů a kamionů je po první odjeté etapě ve vedení Jean-Luis Schlesser s náskokem 00:4:54 na Jerome Pelicheta. Třetí je Joost van Cauwenberge a vynikající čtvrté místo drží Miroslav Zapletal se ztrátou 00:20:27 na vedoucí pozici. První z kamionů je Rus Shibalov na Kamazu se ztrátou 00:38:52 minut na Schlessera. Tomáš Tomeček je na sedmnácté pozici se ztrátou 1:34:54 na první místo.
Zítra startuje druhá etapa. Snad nám štěstěna bude více nakloněna než dnes.
Vojtěch Morávek ml, 30.12.2012
Tagounite, Maroko.
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout