Autokaleidoskop

Asi všichni víte, co se přihodilo. První zprávy o havárii posádky Martin Semerád a Bohuslav Ceplecha nás zastihly společně s fotografy Tomášem Němcem, Robertem Balcarem a Mirkem Polachem na erzetě nad Frýdštejnem. Nikdo z nás nechtěl věřit, co se stalo, pořád jsme doufali, že to není pravda. Až mi Standa Kafka, zástupce ředitele, smutnou událost, bohužel, potvrdil. Všem nám bylo v tu chvíli jasné, že soutěž končí a kdyby snad měla pokračovat, tak my končíme. Ale pokračovat ani nemohla, to by se vymykalo lidskému rozumu, a tak ředitel soutěže Jan Mochan udělal nejlepší rozhodnutí, jaké mohl udělat. Soutěž ukončit.
Když jsem pak na jednom webu viděl společnou fotografii Bohouše Ceplechy, Jarina Orsáka, Martina Semeráda, Petra Uhla v servisní zóně, jen pár minut před osudnou erzetou, měl jsem slzy v očích a určitě jsem nebyl sám. Navíc všechno ještě umocňovala moje dcera Katka, která si přes své postižení moc dobře uvědomovala, co se stalo, zvláště, když je velkou fanynkou právě Martina Semeráda a moc se těšila na „bohemku“ už dlouho dopředu.
Většinou se říká „ do třetice všeho zlého“, ale v tomhle případě si vzalo přísloví, bohužel, dovolenou. Jako by už páteční havárie jednoho z favoritů Nora Madse Ostberga na testovací zkoušce, tzv. shakedownu Olšina – Dneboh něco předznamenávala. I já měl takové divné mrazení po těle, když přivezli havarovanou Fiestu do servisu a norského jezdce převezli na pozorování do nemocnice. Naštěstí pro posádku dopadlo všechno dobře, stejně jako dvě další havárie hned na první sobotní rychlostní zkoušce. Na ní se totiž střídají různé druhy asfaltu, které za deště kloužou každý jinak. Jako první opustil trať Juho Hänninen jen pár metrů za přejezdem hlavní silnice v Koberovech. Za ním jedoucí Václav Pech u něho zastavil, aby se přesvědčil, že je všechno v pořádku. Teprve potom pokračoval dál. Jan Kopecký projel trať v pořádku, ale další v pořadí, Roman Kresta, opustil trať jen kousek za finským jezdcem. Nejrychlejší byl Valoušek před Kopeckým a Semerádem.
Ale to už se závodilo na sychrovské rychlostní zkoušce, kde zboural plot Jarin Orsák, ale pokračoval dál. Nejrychlejší čas naměřili Karlu Trněnému se Škodou Fabia WRC, startujícího ale v rámci německé série DRS a do Evropského poháru se tudíž nepočítal. Pořadí na dalších místech bylo následující: Kopecký, Valoušek, Tarabus a Semerád.
Po pause na letišti v Hoškovicích byla na programu, z pohledu jezdců ale i příznivců rallye, už předem hodně kritizovaná zkouška Olšina – Dneboh. Tedy úsek, kde se uskutečnil shakedown. Po bitvě je sice každý generál, ale už jsme slyšeli z úst jezdců, že nejenže neměla být zařazena, ale neměl se na ní ani uskutečnit shakedown. Průjezd při něm je prakticky neomezen a posádky pak hledají často laťku, kam až to jde. Na jiných soutěžích se jezdí shakedown na úplně jiných úsecích.
Prvních pět posádek Kopecký, Valoušek, Pech, Tarabus a Barrable ji projeli bez problémů, ale za startovním číslem 9 Semerád – Ceplecha se rozhostilo hrobové ticho přerušené jen houkající sanitkou a vrtulníkem záchranné služby. Mezi prvními, kdo pomáhal organizovat záchranné práce, byl i Petr Černohorský (spolujezdec Dana Běhálka), kteří startovali za nimi. „Tohle jsem nikdy nechtěl vidět“, byla jeho slova, na která se zmohl. V rychlosti nějakých 140 km/h narazilo Mitsubishi čelně do stromu, od něhož se údajně odrazilo pravou stranou k dalšímu stromu stojícího na levné straně vozovky. I přes rychlou lékařskou pomoc se Bohouše Ceplechu nepodařilo zachránit, Martin Semerád byl se zlomenou klíční kostí a v šoku převezen letecky do nemocnice v Liberci.
Soutěž byla o několik minut později ukončena, což bylo také jediné správné řešení. Poprvé za 39 let v historii Rallye Škoda/Bohemia.
Zkušený a bývalý tovární jezdec Vladimír Berger, pro něhož měla být „bohemka“ derniérou jeho bohaté kariéry, se v radiu svěřil, že si už při tréninku říkal, že ten strom má v sobě magickou sílu a jako by přitahoval. Jako by něco zlého také tušil.


Bohoušku, nikdy na Tebe příznivci rallye nezapomenou. Byl jsi velkou osobností našeho rallysportu – tak ať ti to tam nahoře jezdí …


Martine, brzy se nám uzdrav a drž se…


JL, 16.7.2012