Autokaleidoskop

V podstatě, když Trabanty končily, skončil kariéru také Karel Porsch, startující v té době za velmi agilní ASK Praha, stejně jako většina trabantistů. A ochranou ruku nad nimi držel pan Viktor Mráz. Nejvíce soutěží odjel s Petrem Mudrou, ale po jeho bok usedali na horké sedadlo i Jiří Formánek nebo Aleš Hodouš. Zastával vždycky názor, že příprava začíná na dílně, a proto také jen málokdy odpadl pro technickou závadu. A havaroval snad jen dvakrát, ale stálo to zato. Jednou na nadjezdu při okruhové zkoušce Rallye Škoda klouzal po střeše, podruhé rozvěsil Trabanta u rybníka Musík při Rallye Příbram. Pokaždé vylezla posádka nezraněna. Nutno dodat, že závodil ve „zlaté době“ automobilových rallye. Tehdy se jezdily dlouhé soutěže, s mnoha rychlostními zkouškami a třeba i celou noc.
Ale ani když pověsil závodění na hřebík, na automobilový sport nezanevřel a společně jsme jezdili po rallye nejen u nás, ale občas jsme zavítali i do sousedních zemí, a díky panu Pavlu Janebovi ze Škoda Motorsport, jsme se také podívali na Rallye 1000 jezer nebo Rallye San Remo. Na závodech jsme spolu prožili hodně času. Byl vynikajícím společníkem, a vypravěčem, nezkazil žádnou legraci. Zážitků z rallye měl na rozdávání a nikdy se s ním nikdo nenudil. Spolu jsme také při závodě DTM na Hockenheimu zapíjeli před šestnácti lety narození mé dcery Katky.
Pak se ale objevily zdravotní potíže a Karel Porsch bojoval svůj největší závod nikoliv s nástrahami rychlostních zkoušek, ale s nepřízní osudu. Když už se zdálo, a všichni jsme doufali, že má jakž takž „vyhráno“, tak zákeřná nemoc znovu udeřila největší silou. Přesto jsme doufali, že ji porazí. Bohužel. Ve středu navečer nás zasáhla zpráva o jeho úmrtí, jako blesk z čistého nebe. Vůbec jsem tomu nechtěl věřit. V lednu by oslavil jednašedesáté narozeniny.
Karle, budeš nám moc chybět, a nikdy na Tebe nezapomeneme. V srdcích těch co Tě znali, budeš žít dál.


J.Lasík, 4.11.2011