Jirka Rameš slaví životní jubileum
Maluje auta jen do nich nasednout. Touto větou, kterou před půl stoletím pronesla paní učitelka kreslení na jedné děčínské škole, začala kariéra Jiřího Rameše, který v těchto slaví šedesátiny. Společně s Václavem Zapadlíkem patří k našim nejvýznamnějším malířům věnující se automobilismu.
První kresbu, kupátko Škoda 110 R, s nímž dojel Josef Srnský druhý v Rallye Vltava 1972 mu ještě v témže roce otiskl Svět motorů. To bylo Jiřími Ramešovi čerstvému absolventu strojní průmyslovky 18 let. V té době jezdil závodně ještě na kole, dokonce má titul mistra Čech v závodě družstev dorostu. Kolu zůstal věrný dodnes a ještě nedávno jsme jej mohli vídat v závodech veteránů. Možná právě proto namaloval sérii obrazů z Tour de France.
S postupem času kreseb přibývalo, čtenáři se s nimi setkávali na stránkách Motoru, Světa motorů a také v Automobilu. Bohužel jim často uškodila kvalita tisku, tiskárny dokázaly tehdy vytvořit „nemožné“. Byla úplně škoda, tak vypracované kresby vůbec tisknout. Dnes už je situace mnohem lepší.
Zpočátku kreslil tužkou a tuší, později přešel na kvaš (technika pracující krycími vodovými barvami). Jeho specialitou jsou kresby vytvořené tuší a propisovací tužkou, protože jedině lze docílit kvalitních stínů.
Několik let pracoval Jiří Rameš ve vývojovém oddělení Avie, kde se spřátelil s Václavem Límem, mnohonásobným mistrem Československa v závodech na okruzích a do vrchu. V jeho tvorbě začaly převládat formulové vozy, od easterů až po ef-jedničky. To však neznamená, že by nemaloval nic jiného – soutěžní automobily, veterány, průhledy apod. Pak se specializoval na trucky, firma Mercedes Benz si dokonce u něj objednala sadu kreseb pro své jezdce. Několik pěkných kreseb zvláště zapomenutých a dnes už neexistujících automobilů jako je Aero special, Hakar, Magda VI, Škoda 1100 OHC obohatilo knihu Premiéry nadšení. Jeden čas jsme spolu pracovali u ing.Milana Jozífa v redakci Automobilu a jezdili i po závodech, na kterých čerpal pak inspiraci pro svoje kresby zachycující neopakovatelnou atmosféru.
Čas od času si namaluje jen tak pro radost i obrázek s jiným námětem. Vedle cyklistů jsem třeba viděl krásné parní lokomotivy a jeho obrázek Něžný barbar můžete v těchto dnech vidět i na výstavě Pocta Bohumilovi Hrabalovi.
Jiří Rameš nejmladší z trojice našich uznávaných malířů automobilů, si s Václavem Zapadlíkem ani s dnes už bohužel zesnulým Václavem Králem nekonkuruje. Jeho kresby vyzařují osobitý styl, který mu zaručuje uznání doma i v zahraničí. A to maluje doma, v panelákovém bytě za asistence tří kocourů.
Na závěr musím prozradit, že s Jirkou Ramešem se člověk nikdy nenudil a nezkazil žádnou legraci. Některé hlášky mezi námi vstoupily do historie.
Jirko, do dalších let hodně zdraví, klidu a štěstí a ještě moc pěkných obrazů.
J.Lasík 18.3.2014
Líbil se vám článek? Zalinkujte jej!
Tisknout
