Autokaleidoskop

Účinnost Bohlinova vynálezu potvrdil i německý patentový registr, který jej v roce 1985 zařadil mezi osm patentů s největším významem pro lidstvo za posledních sto let (1885 až 1985). O tuto poctu se Bohlin dělí s držiteli dalších patentů, mezi kterými jsou jména Benz, Edison a Diesel.
Inženýr Nils Bohlin se narodil v roce 1920 ve švédském Härnösandu a svou kariéru zahájil v roce 1942 jako letecký inženýr ve firmě Svenska Aeroplan Aktiebolaget (SAAB). V roce 1955 byl pověřen vývojem vystřelovacích sedaček a dalších systémů pro bezpečnost pilotů. Paradoxně se Bohlin zajímal také o přesný opak předmětu svého výzkumu – o to, jak pro tělo zajistit maximální bezpečnost při extrémním zpomalení. V roce 1958 nastoupil do pozice bezpečnostního konstruktéra u Volva.


Dvoubodový pás nebyl bezpečný
Ve druhé polovině 50. let Volvo vyvinulo celou řadu řešení, která měla předejít při nehodě nárazu těla cestujícího do součástí interiéru vozidla či zmírnit následky nárazu. Mezi řešení patřil například teleskopický sloupek řízení, čalouněná palubní deska či úchyty pro dvoubodový bezpečnostní pás na předních sedadlech.
Od roku 1957 byly vozy Volvo standardně vybavovány úchyty pro dvoubodové bezpečnostní pásy, avšak tzv. „diagonální pás“ neměl potřebný potenciál pro vytvoření bezpečného řešení, o které Volvo usilovalo. Přezka pásu byla totiž umístěna ve výšce hrudního koše cestujícího. V této pozici přezka způsobovala poranění měkkých tělesných orgánů, namísto aby je chránila.


Bohlinovo řešení: jednoduché a dokonalé
Bohlin si brzy uvědomil, že je zapotřebí udržet v sedadle horní i dolní část těla cestujícího, a to jedním pásem vedoucím přes hrudník a druhým vedeným přes boky. Nejobtížnějším úkolem bylo vytvořit účinné a zároveň jednoduché řešení, aby bylo možné pás zapnout pouze jednou rukou.
V roce 1958 Bohlinova práce vyústila v podání patentové přihlášky na tříbodový bezpečnostní pás. Konstrukce bezpečnostního pásu a jeho nejdůležitější vlastnosti byly založeny na čtyřech hlavních pravidlech: Pás tvořily dvě části – bederní vedená přes klín cestujícího a diagonální pás vedený přes trup, který měl z fyziologického hlediska správnou polohu. V této poloze horní část pásu vedla přes pánev a hrudník a pás se upevňoval do kotevního bodu vedle sedadla. Geometrie pásu tak tvořila písmeno „V“, jehož špička mířila dolů směrem k podlaze. Díky své konstrukci pás zůstal na svém místě a neposouval se ani při zatížení.
To je hlavní rozdíl mezi efektivním pásem ve tvaru písmene V, který vynalezl Bohlin, a předcházející konstrukcí tříbodového pásu ve tvaru písmene Y, kterou vynalezl Griswold. Bohlinův pás byl ukázkou geometrické dokonalosti spíše než špičkové inovace. Řešení a výhody tříbodového pásu se brzy rozšířily po celém světě, neboť značka Volvo nabídlo patent všem výrobcům automobilů.
V roce 1959 byl tříbodový bezpečnostní pás představen v modelech Volvo Amazon (120) a PV 544 určených pro severský trh. Volvo se tak stalo prvním výrobcem automobilů na světě, který tento typ bezpečnostních pásů zavedl do standardní výbavy.

Vzhledem k nízké úrovni ochrany dvoubodového pásu a ke skutečnosti, že nové řešení bylo zpočátku považováno za těžkopádné, zákazníci nejprve odmítali i tříbodový pás. Přestože jeho používání bylo snadné a komfortní a ochrana na vysoké úrovni, byl tento vynález zpočátku přijímán poněkud skepticky.
Před uvedením tříbodového bezpečnostního pásu na světové trhy byla provedena řadu testů a zkušebních nárazů se všemi typy bezpečnostních pásů, v té době dostupnými. Výsledky hovořily jednoznačně: tříbodový bezpečnostní pás Volvo poskytoval cestujícím nejlepší úroveň ochrany. Na základě těchto výsledků Volvo v roce 1963 uvedlo tříbodový bezpečnostní pás v USA. Všechny vozy Volvo tak byly na předních sedadlech vybaveny tříbodovými bezpečnostními pásy.

Bezpečnostní pás je však důležitý také na zadních sedadlech. Zástupci Volva si brzy uvědomili význam toho, aby všichni cestující byli bezpečně připoutáni na svých místech, a souběžně s vývojem dalších bezpečnostních systémů zahájila práce na vývoji bezpečnostních pásů pro zadní sedadla. Vozy Volvo byly vybavovány úchyty pro zadní bezpečnostní pásy již od roku 1958, ale teprve v roce 1967 se podařilo přesvědčit zákazníky o nutnosti zadních bezpečnostních pásů.
Lidé si dříve mysleli, že pouhé sezení na zadním sedadle poskytne při nehodě dostatečnou ochranu, a nebezpečí jsou vystaveni pouze cestující vpředu. Přitom byla opomíjena skutečnost, že cestující na zadních sedadlech jsou při nárazu vrženi vpřed silou 3000 až 5000 kg, a riskují tak závažné poranění sebe i osob sedících vpředu.


Životní kariéra bezpečnostního experta

Během své práce pro Volvo se Bohlin dostal do čela bezpečnostního programu této značky, kde se podílel na dalším zlepšování ochrany cestujících v automobilech Volvo. Rychle si uvědomil potřebu ochrany proti bočnímu nárazu, proto již v 70. letech minulého století započal práci na různých technických řešeních, která vyústila v dobře známý a patentovaný systém ochrany proti bočnímu nárazu SIPS, který Volvo zavedlo jako jeden z prvních výrobců na světě.
Nils Bohlin za svou práci a především za vynález tříbodového bezpečnostního pásu obdržel celou řadu mezinárodních ocenění. Mnozí lidé, kteří si uvědomili, že právě jeho vynález jim zachránil život a kontaktovali ho osobně, aby mu poděkovali.


JL, 30.4.2014