Autokaleidoskop

Tak velký zájem byl o osmý ročník Studeneckých mílí, jejichž pořádání převzal letos definitivně Tomáš Chrtek od Jindry Synka, který si soutěž mohl užít ve svém Dodge Brothers z roku 1918. Je vidět, že tradice veteránské akce pevně zakotvila v malé podkrkonošské obci. Škoda jen, že počasí letos nepřálo. Nad dopolední výstavou ještě svítilo sluníčko, ale jakmile se první automobily vydaly na trať, shodou okolností oba Fordy T, s prvním Milan Baše a s druhým Petr Lorenc, tak přišla první vydatná přeháňka, která provázala účastníky až do Jilemnice. Odpoledne bylo převážně zataženo, drobně nebo více poprchávalo, ale když se soutěž blížila ke konci, tak opět vysvitlo sluníčko.

Už dopoledne jsme si říkali, proč je o Studenecké míle takový zájem. Když jsme pak vyjeli na trasu, tak nám bylo všechno jasné. Nejdříve snad samotný Krakonoš v sobotu v 7 hodin ráno nechal po rekonstrukci otevřít silnici ve Studenci, a tak pořadatelům odpadla jedna starost, kterým směrem se po startu vydat.

Ale my jsme chtěli říct něco jiného. Opravdová veteránská jízda začala za Víchovou nad Jizerou, kdy silnice stoupala vzhůru skoro až do Vítkovic a dále na Rezek (loni se tady jelo obráceně), poté dolů do Rokytnice nad Jizerou a zase nahoru do Pasek k Zapadlým vlastencům. A tady přišel asi nejkrásnější, ale také nejnáročnější úsek celé trasy. Prudké stoupání na „Bosnu“ a dále po vrstevnici na rozcestí turistických značek „Na Perličku“ s překrásnými výhledy na Krkonoše. To byla paráda, takové scenérie známe jen z Ennstal Classic. A kdyby vše podbarvily ještě sluneční paprsky…ale asi bychom chtěli moc.

Vedle obou Fordů T jsme viděli i další zajímavé předválečné automobily jako například Studebaker Erskine (1927), jenž byl kdysi nalezen na Karlovarsku a před více než deseti lety renovován. Pro Evropu se vyráběl asi tři roky. Tento model byl dovezen v dílech do Německa a sestaven odbornou firmou. Zajímavým byl i britský Wolseley 14 z roku 1935, dost možná jediný automobil na našem území.

Ale abych nejmenovali pouze zahraniční značky, tak i mezi českými značkami najdeme unikátní modely. Nejstarším byl Laurin Klement 100 z roku 1924 pana Michala Horčičky nebo Tatra 57 a coupe s karosérií Bohemia Česká Lípa vyrobená pouze ve čtyřech kusech. Asi nejkrásnějším byl ovšem majestátní Wikov 35, jenž prostějovská továrna vyprodukovala ve 150 kusech v letech 1930 až 34. Zážehový čtyřválec objemu 1,8 litru produkoval výkon 35 k a točivý moment 140 Nm v 1600/min. Tatra 12 Phaeoton pana Jiřího Bulíčka najela od roku 1928 už 450 tisíc kilometrů, z toho 55 tisíc po repasi.

Prostě každý historický automobil nebo motocykl má v sobě ukrytou nějakou minulost, více či méně zajímavou.

Osmý ročník Studeneckých mílí se přes nepřízeň počasí líbil, jak nám, tak i soutěžícím i divákům podél tratě. Možná by to chtělo trochu větší propagaci, aby se o mílích ještě více vědělo. Tuto akci se rozhodně vyplatí navštívit

J.Lasík 31.5.2015