Autokaleidoskop

Málokdo si dnes vzpomene, že prvními českými účastníky byly posádky dvou vozů Liaz.V roce 1985 se na start postavili Jiří Moskal – Radek Fencl – Jaroslav Joklík a s druhým vozem Francouz Galland, kterého doplnili Zdeněk Kovář a Josef Brzobohatý. Bez jakýchkoliv zkušeností a přes technické problémy s odpružením a tlumiči dojela Moskalova posádka na 13. místě v kamiónech a na 88. příčce celkově mezi 188 posádkami, které tehdy dorazily do cíle. Druhá dvojice musela ze závodu odstoupit kvůli francouzskému jezdci, který po opravě přední nápravy a spojovacího hřídele nezvládl závod psychicky a odmítl pokračovat. Kovář s Brzobohatým však nakonec do Dakaru dorazili, ovšem už mimo závod.
Největšího úspěchu dosáhli „liazáci“ v roce 1987, kdy v kategorii sériových kamiónů zvítězili Jiří Moskal, Pavel Záleský a Jaroslav Joklík a mezi kamiony skončili na skvělém třetím místě. Druhý vůz odstoupil po těžké havárii.
V roce 1988 zajeli Moskal, Vojtíšek a Záleský druhé místo v kamionech, když v celkové klasifikaci obsadili výbornou 21. příčku. Pouze v roce 1986, kdy měla na Dakaru premiéra Tatra, nedojel do cíle ani jeden ze tří automobilů. Posádka ve složení Joklík, Tyl a Stöhr havarovala po skoku dlouhém 32 metrů. O kousek dál vzdali Brzobozatý, Herritier a Fencl a trio Moskal, Krejsa a Vojtíšek zapadla společně s Tatrou v jednom ze solisek.
Vůz poháněl kapalinou chlazený přeplňovaný řadový šestiválec o objemu 12 litrů a výkonu 350 k při 2150 otáčkách za minutu a točivém momentu 1300 Nm při 14500/min. Při stálém převodu náprav 4,64.1 dosahoval vůz o pohotovostní hmotnosti 840 kilogramů rychlosti 140 km/h.Točivý moment se přenášel přes suchou jednokotoučovou spojku na desetistupňovou a přídavnou převodovku Praga. Obě tuhé nápravy byly poháněné, přičemž přední byla vypínatelná. Odpružení bylo podélnými listovými pery s teleskopickými tlumiči a předním zkrutným stabilizátore,m, přední navíc ještě vzduchovými vaky. Motor a podvozkové díly byly uloženy v obdélníkovém rámu nýtovaným z lisovaných podélníků a příček tvaru U. Celokovovou kabinu s odpruženými sedadly bylo možné hydraulicky sklápět o 60 stupňů.
„Na téhle soutěži jsem prožil okamžiky zoufalství i nadšení, to by bylo dlouhé vyprávění. Vždy se ale potvrdila moje filozofie, že vůz není jen kus neživého kovu – chová se k vám tak, jako se chováte vy k němu. A v tom spočívá tajemství úspěchu či neúspěchu, o tom jasem přesvědčen“, řekl po Dakaru 89 zkušená Jiří Moskal

Jindřich Lasík, 20.12.2007