Autokaleidoskop

Tady se o nic nesoutěží, žádné úkoly není třeba plnit, ani odpovídat na různé otázky nebo snad dodržovat průměr. Vůbec nic. Loukotě a řemeny jsou pohodovým výletem po Českém ráji s těmi nejstaršími automobily a motocykly, které u nás dnes existují. Do Jičína mohou přijet pouze majitelé automobilů vyrobených ještě před první republikou, do roku 1918 nebo motocykly, která mají pohon řemenem. A ještě něčím jsou jiné. Noční jízdou ulicemi Jičína až k Valdštejnské lodžii v Libosadě a zpět na Valdštejnovo náměsté, hezky za svitu karbidek a kahánků a acetylénových lamp.
Už od večera majitelé stařečků netrpělivě přešlapují v kempu a vyhlížejí k obloze, kdy už konečně bude tma. Letos se obávali i deště, ale naštěstí přeháňka přešla už v podvečer, a tak bylo příjemně. Pan Ludvík Otto mezitím roztápět kotel parního automobilu Stanley. V půl deváté pak jízda vypukla. Jeden za druhým vyráželi do ulic, aby se všichni setkali na jičínském náměstí a připravili se k tradičnímu společnému fotografování.
Podobnou „atrakci“ byste v celé Evropě marně hledali, stejně jako akci pro nejstarší stroje,. Snad jen pověstná jízda Londýn – Brighton, ale k té mají Loukotě ještě daleko. Myslíme počtem startujících.
Letos se ale k šestému ročníku sjelo na čtyřicet účastníků. Vedle tradičních účastníků jsme viděli i několik premiér, bohužel některé si troufly právě pouze na noční jízdu. S největším automobilem – otevřeným autobusem Praga potěšil všechny přítomné pan Emil Příhoda, jinak majitel muzea Praga a největší odborník přes tyto automobily. Celou trasu sice nejel, ale na dílčí úseky jako do Turnova nebo Lázní Bělohrad se vydal.
Večer se projel i Michal Geisler, ale protože měl za sebou více než tři stovky kilometrů z Vídně, tak se druhý den nechal vozit svojí paní Věrou ve voze Maxwell z roku 1910. Právě Michal Geisler a jeho kolega Jan Zápotocký, který se svezl ve svém Renaultu (mimochodem rokem výroby 1903 nejstarší stroj) vlastně mají celé „loukotě“ pod palcem a bez jejich nadšení by se akci mohla asi jen těžko uskutečnit. Ale společně s panem Vladislavem Kučerou, který se pravidelně účastní s francouzským řemenáčem San Sou Pap pořádají od začátku června do začátku května tři veteránské akce, což je hodně velké sousto. A všechny na kvalitní úrovni.
Ani letos nechyběl pěkný program s fotografiemi zúčastněných strojů, rozdávaný zdarma. Svými lidovkami přispělo k dobré pohodě opět Řehečské kvarteto, které opět posílil kamarád Pavel s akordeonem, jenž na akci přijíždí až z Izraele. Bez nich bychom si jičínské akce snad už ani nemohli představit.


J.Lasík 7.8.2012